Petra Mandíková, Mladá Fronta DNES, 6. 4. 2006

 

V německém válečném dramatu Devátý den hraje i český herec Karel Dobrý. A není to jeho první role v zahraničním filmu.

 

NA  DIVADELNÍCH  PRKNECH.  Největší uznání sklízí Karel Dobrý za své divadelní role. FOTO: ČTK.

 

Do kin dnes přichází německé válečné drama Devátý den uznávaného oscarového režiséra Volkera Schlöndorffa. V jedné z rolí se v něm představí i Karel Dobrý. Zatímco u nás je tento herec širší divácké obci jen málo známý, v zahraničních filmech se mu daří a má tu dokonce mnoho fanoušků. Přitom i doma má za sebou řadu televizních a filmových rolí, navíc téměř deset let patřil k pilířům pražského Divadla Na zábradlí.

 

Část filmu Devátý den, který vychází ze skutečných vzpomínek lucemburského kněze Jeana Bernarda, se odehrává v koncentračním táboře Dachau, kde bylo od poloviny třicátých let vězněno na tři tisíce evropských duchovních. A tu je i příležitost pro Karla Dobrého, který ve filmu ztvárnil jednoho z nacistických velitelů. Jeho výrazná tvář jako by ho k této temné roli přímo předurčovala. Hlučný nacistický dozorce Bertram, jenž se baví trýzněním vězňů, je také v jeho podání skutečně odpudivý.

 

Velkou roli získal náhodou
Karla Dobrého, který se narodil před sedmatřiceti lety v Karlových Varech, vychovávali v dětství místo osamělé maminky prarodiče. S nimi také několik let strávil v Sýrii, kde dědeček pracoval jako stavební inženýr. „Máma si to dodnes vyčítá, ale já nestrádal, bylo o mě s láskou postaráno, což mi nebrání v tom, abych ji tím ve chvílích, kdy mi dojdou argumenty, zraňoval. Jsem neurvalý a dělám naschvály. To umím, ale pak mě bolí srdce a omlouvám se,“ vzpomínal loni v tisku.
V Sýrii podle svých slov strávil nejkrásnější roky, kdy se mohl svobodně projevovat a být sám sebou. Chodil do ruské školy a vzhledem k tomu, že má dokonalý hudební sluch, dnes mluví výborně nejen rusky, ale i francouzsky a anglicky. Talent na jazyky je také důvodem jeho častého účinkování v zahraničních produkcích, zhusta natáčených u nás.
Po několika televizních roličkách si tak zahrál v americkém akčním filmu Mission: Impossible s Tomem Cruisem režiséra Briana de Palmy, v historickém zlodějském příběhu Plankett & Macleane s Liv Tylerovou nebo v zábavné rytířské romantice s rockovými kulisami Příběh rytíře s Heathem Ledgerem v hlavní roli.
Zatím nejzajímavější postavu ztvárnil ve vysoce ceněném filmu Dívka tvých snů z roku 1998. Snímek oscarového režiséra Fernanda Trueby získal sedm španělských filmových cen Goya, z nichž jednu si odnesl i český herec Miroslav Táborský za postavu tlumočníka. Karel Dobrý ztvárnil v tomto zábavném filmu o filmu z období španělské občanské války ruského Žida Lea, vězně najatého na komparz, jemuž dá temperamentní a svůdná mladá herečka v podání Penelope Cruzové přednost před druhým mužem třetí říše Josephem Goebbelsem. Poměrně velkou roli přitom Dobrý získal takřka náhodou: italský herec, jenž byl pro postavu Lea angažován, musel roli odříct, aby dokončil předchozí film.

 

Na divadelních prknech
V českých filmech devadesátých let Karel Dobrý příliš štěstí neměl: snímek Už byl vyloženě slabý, stejně jako nudná pohádka Jak si zasloužit princeznu, v níž ovšem vyčnívá jeho příjemně civilní projev v roli bratra Nejsilnějšího. Mimo příležitostné natáčení se proto Karel Dobrý věnoval divadlu a postupem let se stal oblíbeným a kritikou i kolegy respektovaným hercem. Po divadelních začátcích ve Spolku Kašpar byl od roku 1993 deset sezon členem souboru Divadla Na zábradlí, kde spolupracoval především s významným režisérem a uměleckým šéfem Petrem Léblem. Patřil zde k nejobsazovanějším hercům a vytvořil řadu vynikajících postav. Přes své mládí zaujal zralým výkonem v roli Filipa Dubského v Našich našich furiantech, postavou Trigorina v Rackovi, skvěle ztvárnil žida Rudolfa Schultze v Cabaretu a hlavně zazářil jako doktor Lvov v inscenaci Ivanov, která za rok 1997 získala Cenu Alfréda Radoka za nejlepší počin roku.
Když Čechovova Ivanova zkoušeli, nevěděl si Dobrý s nejednoznačnou rolí rady a požádal o pomoc Leoše Suchařípu, který hru překládal. „Tak jsem se vždycky Leoška ptal, jak to mám dělat… A on se nadechl a tou svou chraplavou dikcí na mě zařval: Ne jak, ale co! Důležité není, jak něco dělám, ale vědět, co dělám. A já si na to vzpomenu pokaždé, když se učím roli a nemůžu se jí dostat pod kůži. Ne jak, ale co,“ svěřil se loni v létě časopisu Instinkt. Po předčasné smrti Petra Lébla jej však práce v souboru přestala naplňovat. Monotónnost divadelních představení, nespokojenost a deprese z ní pramenící se časem přelily do problémů s alkoholem. Ty byly také hlavním důvodem, proč Karel Dobrý v Divadle Na zábradlí skončil. Neskončil však s pitím, v divadelním baru ztropil ještě nejednu výtržnost a nakonec ho rozmlátil. Později sám připustil, že jeho chování tehdy překročilo únosnou mez.
Od roku 2003 je tak herec bez stálého angažmá, zato je spokojenější. V té době se také zasloužil o úspěch inscenace Krále Leara na Pražském hradě v rámci Letních shakespearovských slavností, kde si zahrál Edmunda.

 

Skvělý severoněmecký akcent
Na přelomu tisíciletí se Karel Dobrý začal výrazněji prosazovat i v českém filmu. V roce 2000 přišla do kin barvitá filmová báseň režiséra a kameramana F. A. Brabce Kytice, kde v jediné pohádce mezi baladami – ve Zlatém kolovratu – vystřihl roli krále, jemuž i na minimálním prostoru dokázal vdechnout tu správnou dávku dekadence i jemné romantiky.
A téhož roku si jako vysoký důstojník gestapa v okupačním dramatu Der Lebensborn – Pramen života poprvé v českém filmu zahrál skutečně větší roli. „Po Prameni života za mnou přišli v Berlíně s dotazem, zda Dobrý hraje v Brémách nebo někde jinde. Že má takový severoněmecký akcent,“ vypráví režisér filmu Milan Cieslar. „Přitom Dobrý německy vůbec nemluví, to jen svědčí o jeho talentu naposlouchat řeč a hrát v ní! Kdykoli budu mít šanci ho oslovit, udělám to. On je dost charizmatický, osudový, expresivní ksicht. Vyžaduje své role,“ dodává. Cieslar také Dobrému vzápětí nabídl větší roli v dramatu Krev zmizelého (opět na motivy Vladimíra Körnera). Herec tak mohl rozšířit škálu svých rolí postavou ambiciózního nacistického doktora, který na jaře 1945 umírá během hromadné popravy. Prozatím naposledy se v uniformě gestapa představil jako táborový dozorce v už zmíněném válečném dramatu Devátý den. Na filmovém plátně se tak prozatím Karel Dobrý prosadil především postavami nacistů.

 

Statkářem v humoreskách
Příznivci kriminálních retroseriálů se nyní mohou těšit na Dobrého v úloze statkáře v třetí řadě oblíbených Četnických humoresek. Naopak dlouho avizované a dosud nedokončené výpravné drama Jánošík v režii světoznámé polské režisérky Agnieszky Hollandové a její dcery Kasie Adamikové, v němž hraje Plavčíka, bylo kvůli nedostatku peněz (zřejmě navždy) přerušeno.
V současné době směřuje Karel Dobrý svou energii především do divadelních rolí. V novém českém muzikálu Obraz Doriana Graye, který na motivy Oscara Wildea pro Divadlo Ta Fantastika zhudebnil Michal Pavlíček, hraje zkaženého Lorda Wottona, k vidění je také v Divadle Archa, kde exceluje v němé roli Odsouzeného v opeře Philipa Glasse V kárném táboře.
Novinářům se sice přímo nevyhýbá, ale ani je nevyhledává. Tomu, kdo by se o něm rád něco dověděl, tak nezbývá než hodnotit jeho práci: ať už na prknech pražských divadel nebo na plátnech kin. To je také odpověď na otázku, proč tvář tohoto talentovaného a charizmatického herce není mediálně známější. O to, aby se stal hvězdou, by musel Dobrý sám stát. Přesvědčivý a zajímavý herec je však zřejmě raději sám sebou. A to je nadějné pro něj i pro nás diváky.

 

„Leoš Suchařípa mi říkal: Důležité není, jak něco dělám, ale vědět, co dělám. A já si na to vzpomenu pokaždé, když se učím roli a nemůžu se jí dostat pod kůži.“ Karel Dobrý

 

Život v datech:
2. května 1969 – narodil se v Karlových Varech,
1993-2002 – člen Divadla Na zábradlí, od té doby bez stálého angažmá Hostoval v Rokoku, v Divadle komedie, ale také v Black Nordic Theatre v norském Oslu a moskevském divadle MCHAT,
2002-2003 – vystupoval v kultovní inscenaci Král Lear (Edmund) na Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě,
2005 – činoherní role vězně v opeře Philipa Glasse V kárném táboře,
2006 - role dekadentního lorda Wottona v muzikálu Obraz Doriana Graye,
Hrál v zahraničních televizních seriálech Duna, Děti planety Duna a Doktor Živago,
Zahraniční filmy: Mission: Impossible (1996), Dívka tvých snů (1998), Plunkett and Macleane (1999), Příběh rytíře Mlhy Avalonu (2001), Devátý den (2004),
Zajímavé české filmové role: Der Lebensborn – Pramen života, Kytice (2000), Krysař (2003), Krev zmizelého (2005), Jánošík (prozatím nedokončeno).