(epizoda z bonusové série „Osudy“, 1. díl)

Role: Matěj Stránský
Režie epizody: Biser A. Arichtev

Česká republika 2012 (televizní seriál)

Autoři projektu: Filip Bobiňski, Rudolf Merkner, Petr Šizlink
Scénář epizody: Rudolf Merkner, Michaela Streit Kádnerová
Hudba: David Solař, Daniel Hádl
Kamera: Martin Schinabek

Obsazení epizody: Karel Dobrý, Zlata Adamovská, Marie Durnová, Hana Vagnerová, Jaromír Nosek, Marie Doležalová, Roman Štolpa, Zdeněk Žák, Lenka Skopalová, René Přibil, Milan Němec, Ondřej Veselý, Miloslav Tichý, Pavel Kolban, Naďa Jandová, Otýlie Brejchová, Dagmar Kouřilová, Petra Jindrová, Jitka Rybolová, Peter Gábor, Jan Apolenář, Klára Vojtková a další
Hlas vypravěče: Vojtěch Kotek

Česká televize ve spolupráci s Dramedy Productions
Původní znění: čeština
52 min.

 

        

 

Video

Celá epizoda
(všechny epizody)

 

Související

Vyprávěj (2. řada)

 

Odkazy

Profil seriálu na stránkách České televize

Profil seriálu v síti Facebook

 

Z médií

První díl nazvaný Proč byl Matěj estébák? přiblíží osud Tondova (Jaromír Nosek) kamaráda Matěje (Karel Dobrý), kterého se StB snaží získat ke spolupráci. Zároveň budou diváci chystat večírek spolu se Scarlett Francovou (Zlata Adamovská) v její papalášské vile.
Tiskové materiály České televize.

Zajímavé příběhy Matěje (Karel Dobrý), Ivety (Jana Bernášková), Hynka (Josef Polášek) a dalších se odehrávají především z průběhu 80. let na atraktivních místech.
Tiskové materiály České televize.

Bonusová devítidílná série bude sledovat příběhy méně nápadných hrdinů. Hned první část se zaměří na charismatického lovce žen – estébáckého agenta Matěje Stránského, kterého hraje Karel Dobrý (42). Diváci se třeba dozvědí, proč se stal vlastně donašečem StB.
-lbp-, Aha! TV 29.3.2012.

Příběh číslo 3: Jak mě anděl strážný zachránil před česnekovým dechem
Pokud s někým točíte milostnou scénu, patří k herecké etiketě, že si zařídíte, aby z vás nic netáhlo. Základní slušností je nejíst česnekové produkty, syrečky, tlačenku s cibulí a podobné hrůzy. Oldřich Nový dokonce před milostnými scénami kloktal kolínskou. My současní herci přísaháme na velké než větší množství orbitek.
…byl to takový maximálně nabitý den v české televizi. Celý den jsem trdlovala na Planetě Yó a po tom všem jsem ještě běžela do jiného studia, natočit dialog do speciálního dílu seriálu Vyprávěj. Takový ten díl, jak se tam válím s Karlem Dobrým v posteli.
Moje manažerování času toho dne vypadalo takto:
1/ Nejdřív odříkám těch třicet stran monologu na Planetě Yó a teprve až to budu mít za sebou a budu mít čistou hlavu, se naučím ty dvě stránky dialogu do Vyprávěj jako nic.
2/ Ani si to nebudu číst, stejně to budou zase nějaké typické přihrávací otázky, jaké má Milena pořád. „Ahoj Hanko Vágnerová, co tě trápí? Ahoj Hanko Vágnerová, kam se přestěhuješ? Ahoj Hanko Vágnerová, řekni něco! Budu ti přikyvovat.“
3/ To, že ve scénáři byla napsaná Milenina milostná scéna mě ani ve snu nenapadlo. Ano, opět jsem si to nepřečetla. Ano, mám ráda adrenalin učení textu na poslední chvíli. A ano, měla jsem ten den být za to potrestána.
Jak jsem tak od rána na Planetě Yó mluvila před kamerou už zhruba osm hodin, začala můj krk sužovat plížívá angínová bolest a já jsem udělala hysteráček hodný herečky, která má před sebou dny plné práce. O-KAM-ŽI-TĚ mi sežeňte něco desinfekčního! Než ta nemoc propukne! Nikdo nic nemá? Dobře!
A vyrazila jsem teatrálně do českotelevizní jídelny, že tam, strašně důležitá, poprosím kuchaře o čerstvý česnek, který jediný svou silou vypálí můj vzácný a talentovaný krk, který si nezaslouží být nyní nemocný.
A tak jsem šla. Vstříc svému nejhoršímu životnímu trapasu, kdy dorazím na natáčení milostné scény, řeknu: „Ahoj Karle, tady jsem!“, Karla ovane můj smrtící čerstvočesnekový dech, zemře smradem, probudí se z mrtvých, a pak se bude se mnou válet v bílé posteli, dokud nenatočíme roztomilé miliskování, při kterém mi nehty slezou studem.
Naštěstí mi u východu studia zastoupil cestu pravý, nefalšovaný, živoucí anděl. Vzal na sebe podobu našeho pana osvětlovače. Natahoval ke mně skromně mohutnou dlaň s malým kulatým prášečkem.
„Něco jsem našel v kabele.“ řekl líbezně do zvuku nebeských píšťal.
A já si vzala prášeček (v té chvíli nevědomosti jsem byla jen tak průměrně, obyčejně vděčná), prášeček zabral, a já, poléčená běžela na druhé natáčení.
Nemusím asi popisovat, jak velký kámen mi spadl ze srdce, když jsem si přečetla, že točíme líbání, a došlo mi, co se málem stalo.
Ano, byl to den, kdy mi čistý zázrak zachránil život.
Jinak bych se totiž toho večera stoprocentně předávkovala orbitkama.
Blog Marie Doležalové Kafe a cigárko 19.3.2015.