Národní divadlo – Činohra
Dvojrole: Apatura Iris (motýl) & Mravenec
Autoři: Josef Čapek, Karel Čapek
Režie: Daniel Špinar
Premiéra: 5. 6. 2014
Za K.Dobrého dvakrát zaskakovala Lucie Juřičková.
Derniéra: 8. 6. 2016. Počet uvedení: 45. Počet odehraných uvedení: 43.
Úprava: Daniel Špinar
Dramaturgie: Daria Ullrichová
Scéna: Henrich Boráros
Kostýmy: Linda Boráros
Light design: Martin Špetlík
Hudba: Petr Wajsar
Přebásnění písňových textů: Jan Tošovský
Choreografie: Irina Andreeva
OBSAZENÍ
Tulák: Saša Rašilov
Kukla: Michal Kern
MOTÝLI
Apatura Iris: Karel Dobrý / (záskoky Lucie Juřičková)
Apatura Clythia: Kateřina Winterová / Lucie Žáčková
Felix: Filip Kaňkovský
Viktor: Martin Pechlát
Otakar: David Matásek
KOŘISTNÍCI
Chrobačka: Sabina Králová
Chrobák: Petr Motloch
Lumek: Vladislav Beneš
Jeho larvička: Jana Pidrmanová
Cvrčková: Lucie Žáčková
Cvrček: Igor Orozovič
Parazit: Jaroslav Slánský
Jiný chrobák: Rostislav Trtík
MRAVENCI
Inženýr moderátorka: Jana Pidrmanová
Inženýr moderátor: David Matásek
Diktátor: Vladislav Beneš
Mravenci: Sabina Králová, Lucie Žáčková, Karel Dobrý / (záskoky Lucie Juřičková), Filip Kaňkovský, Petr Motloch, Igor Orozovič, Martin Pechlát, Jaroslav Slánský, Rostislav Trtík a další
První slimák: Radovan Klučka
Druhý slimák: Kristina Sitková
Hudebníci: Jiří N. Jelínek / Jan Šimůnek, Aleš Háva / Tomáš Görtler
a další
Video
Odkazy
Národní divadlo – oficiální stránky
Národní divadlo – blog Činohry
Z médií
V defilé hmyzích druhů hned úvodem zaujme úchvatný Karel Dobrý jako motýlice Iris. Oděna v průsvitné říze, vlní se, pohazuje kadeřemi, zaujímá svůdné pózy, jimiž je sama okouzlena – prázdná nádoba: ani žena, ani muž. Občas si šňupne kokain, bílý prášek se rozpráší kolem ní a zachytí se jí v účesu. Kupodivu ale jsou motýli jinak docela zdlouhaví.
Jana Machalická, Lidové noviny 10.6.2014.
Obraz Motýlů jako znuděné „zlaté mládeže“ se nabízí, jenže její životní styl od dob Čapků zdrsněl, takže upovídané svádění a citové zmatky působí zdlouhavě. Dokonalá je ale esence chtivé ženskosti v podobě motýlice Iris Karla Dobrého.
Radmila Hrdinová, Právo 7.6.2014.
První obraz Motýli předestírá hrátky lásky, přelétavost i vznětlivost erotických tenzí a ústřední postavu tohoto škádlení – rafinovanou milostnici Iris – ztvárnil v suverénní kreaci Karel Dobrý. Jeho transvestitní jevištní gesto však působí v kontextu současného českého divadla už vypotřebovaně. Dobrému se vyrovná plačtivě rozháraný motýlí básník Felix v interpretaci Filipa Kaňkovského.
Jan Kerbr, Hospodářské noviny 12.6.2014.
Svůdná motýlí samička Iris je ve skvělém výkonu Karla Dobrého podána jako transsexuální koketa manipulující mimoňského panice Felixe (Filip Kaňkovský) tak, aby posléze i on zvládl onu cynickou lehkost „motýlího“ bytí, naplněného alkoholem a drogami.
Bronislav Pražan, Týdeník Rozhlas 30.6.2014.
Mezi hmyzem se Dobrý neztratil. /…/ Hercům jednoznačně vévodí čerstvá posila souboru Karel Dobrý, jeho na oko éterická motýlice srší ženskou ladností a elegancí, a to i ve scénách, kdy šňupe kokain.
Marcela Magdová, Metro 9.6.2014.
Do rolí motýlů obsadil režisér Daniel Špinar Karla Dobrého, Kateřinu Winterovou, Filipa Kaňkovského, Martina Pechláta a Davida Matáska.
-ts-, Mladá fronta DNES 5.6.2014.
Kuriozitou je i obsazení Karla Dobrého do role motýlice Iris či Michala Kerna do role Kukly.
Radmila Hrdinová, Právo 4.6.2014.
To souviselo s obsazením Karla Dobrého do role motýlice Iris, která všechno manipuluje, a která nakonec skončí jako nejméně šťastná s vajíčky v břiše.
Jana Soprová, Scena.cz 16.6.2014.
Největší změnou prošel herec Karel Dobrý, který se zhostil ženské role – samičku motýlice Iris. „Trapnost, to je ten první pocit, pak se tím člověk musí probrodit a tu ženskou zobrazit co nejvěrněji, neurážet a neparodovat,“ uvedl ke svému obsazení.
ČT24.cz 5.6.2014.
Mnohdy zklame i to, co by režisér (zdá se) rád vydával za interpretační inovaci. Šňupající motýli či Karel Dobrý v roli femme fatale by někdy před dvaceti lety mohli i šokovat – dnes strhnou pozornost snad leda průměrně sečtělého gymnazisty.
Marta Harasimowicz, Nový prostor 28.8.2014.
Kristýna Leichtová: Její přítel Filip Kaňkovský s travestitou Dobrým šňupe. /…/ Přítel herečky Kristýny Leichtové Filip Kaňkovský se pěkně spustil. Se svým kolegou Karlem Dobrým, který se převléká za travestitu, dokonce šňupe kokain. Scénku z nového nastudování inscenace Ze života hmyzu předvedla dvojice herců na piazzetě Národního divadla, které hru uvede už příští týden. Karel Dobrý byl jako travestita tak dobrý, že by uspěl i v té nejnáročnější travesti show.
iHot.cz 3.9.2014.
Když se Filip Kaňkovský (29) dozvěděl, že bude hrát v novém nastudování Ze života hmyzu bratří Čapků v pražském Národním divadle, těšil se. Ukázalo se, že právem: „Práce s režisérem Danem Špinarem byla velice příjemná.“ V první půlce hraje Filip nesmělého motýla Felixe, který touží po lásce. „Můj motýlí výstup je hodně fyzicky náročný a beru ho jako úkol, který nesmím podcenit.“ Těžké ale bylo i něco jiného: „Vsugerovat si, že naprosto zoufale miluju Karla Dobrého, který hraje motýlici Iris. Vážím si ho, ale moje náklonnost k ženám je bez diskusí. Jenže při první líčené a kostýmové zkoušce se tak neuvěřitelně proměnil, že už jsem se ho jen bál, dokázal jsem si však představit, že takový druh ženy může být pro někoho opravdu femme fatale,“ směje se.
Týdeník Květy 26.6.2014.
Proč hraje v Ze života hmyzu roli Iris herec? Má to jinou funkci než ozvláštění?
Ozvláštnění byla určitě jedna z věcí...ale pro mě to funguje i tematicky...Navíc, Karel je úžasný herec a já se s ním určitě chtěl potkat!
Z nethovoru s Danielem Špinarem, Scena.cz 10.12.2014.
Řekněme, že si chce tuto věkovou kategorii složit podle sebe. A jaká je vaše představa o činohře Národního divadla?
Národní divadlo je pro mě spojené s nějakou divadelní tradicí. Možná jsem konzervativec, ba i staromilec, ale jsem odchován brněnskou Mahenovou činohrou a neumím si tak úplně představit, že bych hrál na Zábradlí. Když jsem před deseti lety přišel do Národního, tak jsme spolu dělali rozhovor a teď tam končím a dělám další, tak je možná čas na bilanci. Po pravdě nebyl jsem tam těch deset let příliš spokojený, myslím, že mě Michal Dočekal na začátku úplně neodhadl. V té druhé polovině desetiletí už to bylo lepší, ať už jsem hrál v Konci masopustu nebo Zvonech, v těch inscenacích mi bylo dobře, i když to diváci moc neocenili. Stojím si za Strýčkem Váňou i Ostrovského Lesem a rád chodím tyto inscenace hrát. Ale obecně Národní vnímám jako tradiční scénu a vím, že diváci od ní očekávají totéž. Konkrétně: byl jsem obsazen do Zkrocení zlé ženy, nechtěl jsem to hrát a prosil jsem režiséra Čičváka, aby mě toho zprostil, protože mi taková poetika nevyhovuje. Nebyl jsem vyslyšen. Ale nastudoval jsem to a hrál, jak nejlépe to umím. Pak jsem si vyřizoval něco ve spořitelně a ten muž za přepážkou mi sdělil, že na téhle inscenaci byli s manželkou a že je to strašně otrávilo. Nedávno jsme hráli Naše furianty a technikář si povzdechl, že to je poslední normální představení, které máme na repertoáru. A to je fakt. Takové inscenace, jako byl Nebeského Král Lear, to je prostě v Národním nesmysl. Nebo Ze života hmyzu, to je to samé, tam nejkrásnější motýlici hraje Karel Dobrý. To je pak travesti show, a ne to, co napsali bratří Čapkové.
Z rozhovoru s Igorem Barešem, Jana Machalická, Lidové noviny 3.3.2015.