aneb Hody divých žen
Národní divadlo – Činohra
Role: Pantaleon Vocilka
Autor: Josef Kajetán Tyl
Režie: Jan Antonín Pitínský
Premiéra (a první vystoupení): 19. 1. 2014
Roli alternoval Filip Kaňkovský.
První uvedení (plánovaná premiéra): 5. 12. 2013 (vystoupil F.Kaňkovský). Poslední vystoupení: 22. 6. 2017. Derniéra: 6. 2. 2018. Počet uvedení: 86. Počet odehraných uvedení: 36.
Dramaturgie: Daria Ullrichová
Scéna: Ján Zavarský
Kostýmy: Kateřina Štefková
Videoprojekce: Tereza Rullerová
Hudba: Tomáš Jeřábek, Matěj Kroupa a citace
Pohybová spolupráce: Jana Hanušová
OBSAZENÍ
Švanda, mladý dudák: Igor Orozovič
Dorotka, Trnkova dcera: Magdaléna Borová
Pantaleon Vocilka, bývalý student, teď na cestách: Karel Dobrý / Filip Kaňkovský
Rosava, polednice: Taťjana Medvecká
Kalafuna, venkovský muzikant: Ondřej Pavelka
Kordula, Kalafunova žena: Kateřina Holánová / Hana Igonda Ševčíková / Lucie Juřičková
Lesana, panovnice nad lesními pannami, polednicemi a divými ženami: Johanna Tesařová
Trnka, starý hajný: Vladislav Beneš
Tomáš, starý dudák: Jan Hartl
Zulika, smutná princezna, dcera Alenorova: Antonie Talacková / Hana Igonda Ševčíková / Lucie Žáčková / Magdalena Kuntová
Král Alenoros, pán zemí neznámých: Alexej Pyško / Vladislav Beneš
Alamir, hrdina, Zuličin ženich: Radúz Mácha
Šavlička, voják na dovolené & Mikuli, hospodský: Petr Motloch
Koděra, rychtář ve vsi u Strakonic: Oldřich Vlček
Nalejváček, hospodský: Petr Pelzer / Jiří Suchý z Tábora
Bělena, lesní panna: Kristina Lukešová / Kristina Sitková
Divuka, divá žena: Jaromíra Mílová
Mihulice, divá žena: Eva Salzmannová / Kristina Sitková
a další
y
Video
Odkazy
Národní divadlo – oficiální stránky
Národní divadlo – blog Činohry
Z médií
Pro pořádek je třeba připomenout, že plánovaná předvánoční premiéra se sice odehrála, ale bez představitele Vocílky Karla Dobrého, který utrpěl úraz. Roli za něj převzal mladý člen činohry, čerstvý absolvent DAMU Filip Kaňkovský, a svého těžkého úkolu se zhostil velmi dobře. Normálně zahrál Vocílku se vším, co k němu patří. Jako Švandova vrstevníka, malého grázlíka a tlučhubu, který se chytil příležitosti, jelikož se zrovna nabídla, a když se dostane do maléru, je docela schlíplý a bezradný. V záplavě přemrštěných stylizací až nesmyslných karikatur to bylo osvěžující. Ale už tehdy bylo zřetelné, že momentální ztráta Karla Dobrého je sice nemilá, ale sotva může být hlavním kamenem úrazu. Toto tušení se změnilo v jistotu po zhlédnutí kompletního obsazení, i když srovnání Karla Dobrého a Filipa Kaňkovského je vlastně docela zajímavé, protože Dobrý pojal Vocílku jako velkolepého gangstera, vypráskaného zloducha, padoucha a pokrytce, který má své kroky přesně rozplánované a podle svého fárplánu pak jen důsledně postupuje: ví, kde se přitřít a co na koho platí, kde přitlačit a kde zvolnit, tahá za nitky s ďábelskou lstivostí. Je také plný sveřepé škodolibosti a jeho výstupy jsou velkolepými kreacemi, kterým jeho oběti slepě podléhají. Jeho naturelu odpovídá i démonické vzezření. /…/ Úvodem se odehraje jakási němohra, v níž mají hlavní postavy na hlavách nasazené velké hlavy tradičních řezbovaných loutek – s tímhle nápadem pak režie po celou dobu různě operuje, aniž by bylo zřetelné, co tímto odkazem ke starým loutkohrám míní, možností je spousta, ale ani jedna přesvědčivě nefunguje, snad pouze v případě Dobrého Vocílky – „dřevená“ hlava vedle živého představitele nepostrádá groteskní půvab.
Jana Machalická, Lidové noviny 28.1.2014.
Už před premiérou se špitalo, že dominantní postavou kusu není Švanda, ale Vocilka Karla Dobrého. Ten kvůli zlomenině nohy odehrál až druhou premiéru a dostál očekávání toho, který ovládne inscenaci. Vocilka, to není ošuntělý chudáček, hejhula a amatér, který si zaslouží nejen dostat na pamětnou, ale současně politovat. Vysoký, vzpřímený, s výrazným líčením, s hůlkou a v rudém fraku – Dobrý hraje Švandova sekretáře jako mefistofelskou figuru. Je to možná stále ještě ďábel jen okresního formátu, ale s potenciálem skutečně nebezpečného muže. Švandu řídí tahy zkušeného loutkáře a na scéně je trochu jako zlověstný předobraz, ke kterému mladík svým životním stylem směřuje. Vocilka je Švandova temnější strana, méně slitovná, protřelejší a ničemnější. Když Vocilka uchvátí očarované dudy a mizí ze scény, jako by bylo zřejmé, že o něm ještě uslyšíme.
Kateřina Kočičková, Divadelní noviny 19.1.2014.
Karel Dobrý jako Vocilka je ztělesněním manipulativního, nebezpečného lúzra. Jeho charisma a kostým Kateřiny Štefkové dělají z drobného podvodníčka, jak bývá tato role pojímána, velkou, démonickou postavu s mefistofelskými rysy.
Marie Reslová, Hospodářské noviny 22.1.2014.
Dobrý je opravdu dobrý. Herec Karel Dobrý vstoupil v nedělní oficiální premiéře do inscenace Tylova Strakonického dudáka na prknech pražského Národního divadla. Poté, co ho zranění vyřadilo ze zkoušek, hrál za něho Vocilku od začátku prosince Filip Kaňkovský, který roli nadále alternuje. Zatímco Kaňkovský hraje Vocilku jako malého českého lumpa, u Dobrého je to šejdíř velkého stylu. Od začátku má situaci pevně v rukou, je „vždy ve střehu“, kde se dá něco urvat, má uhlazené vystupování a charisma zkušeného podvodníka. A i když se jeho kariéra smrskne na loutkáře s pár figurkami, pořád má publikum ve své moci, jak dokazuje i jeho monolog otevírající druhou půlku. Jeho Vocilka je tak trochu ďábel a tak trochu šmejd.
Radmila Hrdinová, Právo 21.1.2014.
V prvním uvedení inscenace za zraněného Karla Dobrého zaskočil nový člen souboru Filip Kaňkovský. Jeho Vocilka je chytrácký amatér, bažící po snadném výdělku. Jeho teoretické snahy o úspěšném parazitování na schopném kolegovi však končí u loutkářské šmíry. Jeho naivita a ňoumovství jej předurčují k neúspěchu. Vocilka Karla Dobrého je naopak už zkušeným podvodníkem, s téměř ďábelskými rysy. Je v jistém slova smyslu jakousi kopií politika či podnikatele, zvyklého na to, že cesta k úspěchu vede přes mnohé průšvihy. Jeho devizou je silné sebevědomí, nikdy se nevzdává a věří, že svého nakonec dosáhne.
Jana Soprová, Rozhlas.cz 21.1.2014.
Karel Dobrý jako Vocilka. Hercův typ. Žádná bodrá, komická figurka, ale fantaskní, uhrančivý ďábel – elegán v červeném fráčku, s rozčepýřenými vlasy, s knírkem a hůlčičkou. Švandovo temné alter ego.
Martin J. Švejda, NaDivadlo 21.1. 2014.
V Národním divadle se po mnoha desetiletích objeví Tylův STRAKONICKÝ DUDÁK – pohádka i mýtus. Nejslavnější hra českého klasika. Hra o osudech talentu v Česku i o lásce k zemi, která ji často tak málo opětuje. Báchorka určená dospělým i dětem – v režii básníka jeviště Jana Antonína Pitínského s novým členem souboru Igorem Orozovičem v roli Švandy a hostujícím Karlem Dobrým v roli Vocilky.
Tisková zpráva Národního divadla 4.9.2013.
Strakonický dudák Národního divadla s odkazy i na staročeské loutkové divadlo bude mít kvůli zranění herce Karla Dobrého, který hraje Vocilku, oficiální premiéru až 19. ledna.
Jiří Svoboda, pořad České televize Události 6.12.2013.
Vzhledem k úrazu Karla Dobrého, představitele Vocilky, proběhne oficiální premiéra naší novinky Strakonický dudák až 19. ledna 2014.
Oficiální informace činohry Národního divadla.
Premiéru nového nastudování odložilo ND na 19. ledna kvůli zranění Karla Dobrého, který měl ztvárnit Pantalona Vocilku. V prosinci ale přesto uvede čtyři představení, včetně silvestrovského, Vocilku nazkoušel narychlo nový člen činohry Filip Kaňkovský.
ČT24.cz 6.12.2013.
Zkouškové období doprovázely potíže, když tři týdny před premiérou spadnul z koně herec Karel Dobrý. „Bylo nám to velmi líto, trochu se všechno porouchalo, než přišel Filip Kaňkovský, který se musel za tři týdny vše naučit. Sám v Národním divadle začíná. Bylo to těžké, ale vše se podařilo,“ popisuje několikanásobný držitel Ceny Alfréda Radoka.
Prokop Havel, Rozhlas.cz 6.12.2013.
Pražské Národní divadlo přes neustávající proměny nastudovalo novou inscenaci Tylova Strakonického dudáka. První představení proběhlo už 5. prosince, ale oficiální premiéra byla posunuta až na 19. ledna 2014. Důvodem byla zlomená noha Karla Dobrého, představitele Pantaleona Vocilky. Roli se musel bleskurychle naučit Filip Kaňkovský, nová posila souboru.
-ako-, Týden 9.12.2013.
„Národní divadlo se po letních turbulencích soustředí na to nejpodstatnější, a to na divadlo. Pracujeme na realizaci naplánovaných premiér,“ uvedl nyní mluvčí divadla Tomáš Staněk. „Do angažmá v září nastoupil Igor Orozovič. V lednu v souboru přivítáme Karla Dobrého a Filipa Kaňkovského,“ dodal dále. /.../ Dočekal popisuje Strakonického dudáka nejen jako dramatickou báchorku, ale i jako hru-mýtus. „Konečně mytické kořeny má každá správná pohádka. Znát svoji historii a znát se k ní je důležité. Nesporně k ní patří divadlo a k němu zas Tyl,“ říká šéf činohry. Dnešní představení však nebude právoplatnou premiérou, nýbrž pouze prvním provedením. Před třemi týdny si totiž komplikovaně zlomil nohu herec Karel Dobrý, který v Tylově hře ztvárňuje Pantalona Vocilku. V rekordním čase se tak jeho role zhostil Filip Kaňkovský, který se členem činohry stane rovněž příští rok. /.../ Oficiální premiéra je v plánu až na 18. ledna příštího roku, kdy se v odpoledním provedení představí opět Kaňkovský a večer Karel Dobrý.
Tomáš Šťástka, Mladá fronta DNES 5.12.2013.
Karel Dobrý, který měl v inscenaci ztvárnit Pantalona Vocilku se zranil, a tak ho na poslední chvíli nahrazuje Filip Kaňkovský, který vstoupil do závěrečných zkoušek a během čtrnácti dnů roli nastudoval. Premiéra se proto uskuteční neobvykle hned nadvakrát 19. ledna, kdy odpoledne a večer oba alternující herci vystoupí každý při své premiéře.
Tatiana Brederová, Aktuálně.cz 4.12.2013.
Vedení pražského Národního divadla přistoupilo k neobvyklému kroku. Pár hodin před dnešní premiérou Strakonického dudáka se ji rozhodlo zrušit a uvádět ji jako první uvedení. Důvodem je to, že se jeden z hlavních herců zranil a místo něj hraje náhradník. Samotná premiéra je naplánována na 19. ledna. V podobné situaci se Národní divadlo ocitlo za posledních 25 let teprve podruhé. V bytě herce Filipa Kaňkovského se před dvěma týdny rozezněl telefon. „Naučte se text a 5. prosince hrajete Vocilku,“ dozvěděl se jako nový člen činohry Národního divadla. /.../ V roli světem protřelého Vocilky měl původně vystupovat Karel Dobrý, Filip Kaňkovský ho alternuje. /.../ Pojetí obou postav, Vocilky a Švandy, je pro režiséra Jana Antonína Pitinského klíčové. Text Josefa Kajetána Tyla považuje za jeden ze sedmi nejlepších českých dramat a určitě pro něj není národně-obrozeneckou báchorkou. I když původně chtěl takto Strakonického dudáka inscenovat.„Ale během zkoušek se mi to úplně celé převrátilo. Způsobil to napřed Karel Dobrý, který začal hrát Vocilku tak, že zlo není jenom takové malované, ale že má konkrétní základ a najednou jsme zjistili, že každá ta situace je bolestnější a bolestnější.“
Michaela Vetešková, Rozhlas.cz 5.12.2013.
S Igorem Orozovičem ve hře Strakonický dudák, kde Filip Kaňkovský hned po nástupu do Národního divadla hrál roli Vocilky. „Kolega Karel Dobrý se zrovna zranil a já za něj musel naskočit. Měl jsem dva týdny, abych se to naučil. Nebýt Igora, nedali jsme to dohromady. Strašně mi pomáhal s textem,“ vzpomíná.
Milan Eisenhammer, Téma 23.9.2016.
Příprava stařičké Tylovy báchorky Strakonický dudák v Národním byla potrefena zlomenou rukou Karla Dobrého, který měl ztvárnit Vocílku. Režisér Pitínský roli údajně přeobsadil čtrnáct dní před plánovanou premiérou čerstvým absolventem DAMU Filipem Kaňkovským. Událo se tudíž jen první provedení a své cti dbalý recenzent si musí počkat na leden. Jenže je to takové divné: to, co mělo být zádrhelem a důvodem odkladu premiéry, tedy nezkušený herec, který narychlo přestudoval jednu z hlavních rolí, bylo na celé inscenaci to nejlepší, Kaňkovský prostě normálně zahrál Vocílku se vším, co k němu patří.
Jana Machalická, Lidové noviny 11.12.2013.
A i když nakonec oficiální premiéra byla posunuta kvůli zranění Karla Dobrého, jehož v roli Vocilky po dvoutýdenním zkoušení nahradil Filip Kaňkovský, nemyslím, že by to na inscenační tvar mělo zas až tak výrazný vliv.
Radmila Hrdinová, Právo 7.12.2013.
Činohra pražského Národního divadla uvede v neděli 19. ledna oficiální premiéru inscenace Tylovy báchorky Strakonický dudák v režii J. A. Pitínského. V roli Vocilky vystoupí herec Karel Dobrý, jehož v prosincovém uvedení po zranění nahradil záskokem Filip Kaňkovský.
Radmila Hrdinová, Právo 18.1.2014.
Dobrý den. Premiéra, tedy premiéra, pardon, první provedení Strakonického dudáka na jevišti Národního divadla už máte za sebou, dokonce i se sedmi děkovačkami. Jaké to je, když vám tři týdny před premiérou spadne z koně herec a vy se nechcete vzdát toho, že zrovna tenhle člověk bude hrát na premiéře?
No samozřejmě mně to bylo líto včetně toho příběhu s tím koněm, který byl velmi kuriózní, kdy Karel Dobrý se opravdu zřítil z koně někde mezi vesnicemi v jižních Čechách a pak se, jak sám říkal, jako Meresjev hrabal někde k tomu filmovému štábu a nemohl se ho /nesrozumitelné/ se z různými kuriózními příhodami. No nicméně mně to bylo líto, to samozřejmě, když to člověk zkouší, tak je takový, má rád rytmus toho člověka prostě a to jsou víceméně citlivé věci, které i to, že jsme si Karla vybrali, tak to prostě ovlivňuje celé to představení, no. Tak nám to bylo velmi líto, trošku se to všechno tak porouchalo. Než přišel Filip Kaňkovský, kterého tak vystavěli, jak on říkal, zároveň povodním a zároveň smršti ohně, který to musel za ty tři týdny udělat. No tak samozřejmě z hlediska toho zkoušení se něco zastaví, nebo se nemůže pracovat příliš detailně a musí se to naučit, neboť hraje Vocilku Filip Kaňkovský, což je velká role. A takže je to prostě tímhle prostě podmíněno a je to pro něho velmi těžké a vlastně to bylo pro nás a hlavně pro něho, neboť začíná v Národním divadle, kam dokonce teprve nastupuje v lednu, tak to pro něho byla prostě hrůza, bylo to pro něho těžké. A to první uvedení je proto, že jsme nevěděli, ani Filip ani já, jestli to prostě vůbec zvládneme, no. A tak se to snad podařilo.
Já jsem slyšela, že jste dokonce měl i takové nápady, že by Karel to mohl odehrát i z invalidního vozíku, protože jste na něm jako na herci velmi lpěli. Je to pravda?
Jo, lpěl jsem na něm, dokonce jsem nechal objednat ten invalidní vozík, ale působilo to dost zrůdně, neboť sám Karel má fenomenální takové čisté, ryzí, krásné, divoké i vlastně velmi šarmantní prostě pohyby. To prostě nešlo. Pak jsem dokonce viděl nějaký film, kde berle byly udělány z lidských kostí, tak jsem nechal něco takového taky navrhnout, Karel si je sám řešil někde tady na Vinohradech ve skladu a to vůbec taky už prostě nešlo. A teď jsem velmi spokojen a velmi bych chtěl tímto i poděkovat Filipovi Kaňkovskému, že tak těžkou věc zvládl. Ale těšíme se samozřejmě zase na Karla v lednu. /.../
Zeptám se jinak. Vrátíme se vlastně k postavě, kterou ztvárnil Karel Dobrý, k Vocilkovi. On vám ho prý zahrál tak, že poté, co jste to viděl, jste se rozhodl, že budete možná mírně měnit ten svůj původní režisérský záměr. Tohle je pravda?
Tohle je pravda, ale přispěli k tomu i jiné. Kupříkladu Igor Orozovič a Magdalenka Borová. To, že jsem poprvé na čtené zkoušce zažil něco, že se mi to trošku jakoby rozvrátilo, ta představa toho, že je to spíš báchorkovité, spíš to, že tam musí být fantazie, že to je nějakým způsobem prostě jakoby zahaleno prostě v tomhle jakoby, v tomhle oparu, v oparu jakoby kouzelné flétny nebo prostě světů a pak jsem zjistil, že ty prostě jednotlivé scény jsou tak prostě skvěle napsaný, že když se to říká v určitém tempu jenom a v určitém důrazu a s určitými specifickými intonacemi, tak to zní úplně jinak, než jsem si myslel.
Z rozhovoru s Janem Antonínem Pitínským, Lucie Výborná, pořad Českého rozhlasu Host Radiožurnálu 6.12.2013.
Tvoje poslední zkoušení bylo dost divoké – nastupoval jsi narychlo za zraněného Karla Dobrého pouhých čtrnáct dní před ohlášenou premiérou Strakonického dudáka. Navíc role Vocilky není zrovna malá. Na jevišti jsi přitom působil zcela suverénně. Jak jsi takové zkoušení zvládl?
Mám radost, jestli jsem působil suverénně, toho si nejsem vědom. Zavolal mi šéf Činohry Michal Dočekal s tím, že by potřeboval takový kaskadérský výkon, že se Karel zranil. takže až někdy od druhé poloviny listopadu jsem měl možnost začít zkoušet, do toho jsem se učil text a 5. prosince byla premiéra. Nezbylo, než se snažil všechno kolem vnímat velice zhuštěně, času na mě bylo málo, pan režisér Pitínský se pochopitelně musel souběžně věnovat dozkoušení inscenace. Zvládl jsem to hodně i díky Igoru Orozovičovi, který si se mnou text pořád opakoval, chodili jsme spolu na obědy, scházeli se před zkouškou i po zkoušce a nějak to dali dohromady. Vlastně z toho mám jenom takovou velkou šmouhu v hlavě, bylo to prostě strašně rychlé – ale užil jsem si to. Taková jízda smrti.
Z rozhovoru s Filipem Kaňkovským, Jan Tošovský, magazín Národní divadlo, březen 2014 (č. 7).
Ve Strakonickém dudákovi alternuje úlohu Vocilky díky náhodě. „Karel Dobrý se pár dní před premiérou zranil a já dostal nelehký úkol, ale i možnost Vocilku nazkoušet. Času bylo málo a roli jsem studoval systémem zachraň se, kdo můžeš.“
Z rozhovoru s Filipem Kaňkovským, Květy 26.6.2014.
V Národním divadle jdete z role do role. Před kamerou už tolik ne.
Největší nápor byl, když jsem na poslední chvíli musel nazkoušet Vocilku ve Strakonickém dudákovi. Karel Dobrý, který ho měl hrát, se dva týdny před premiérou zranil. Točení beru jako za odměnu. Do nekonečných seriálů zatím nejdu, nemám pět dětí ani hypotéku, takže nemusím. Mám za sebou velký televizní historický seriál 1890. To byl záhul, pořád jsem byl v letadle nebo ve vlaku, protože jsem v Praze hrál a na Slovensku točil. Do toho jsem natáčel slovenský film Čára a namlouval audio knihu Enderova hra.
Z rozhovoru s Filipem Kaňkovským, Dana Braunová, Magazín Práva 1.12.2018.
Dobrý den, bude hrát Filip Kaňkovský nadále ve Strakonickém dudákovi, nebo už jenom Karel Dobrý?
Bude to alternace. Filip Kaňkovský si to nesporně zaslouží. Kdo hraje kdy, se dá zjistit na webu ND. /…/
Je Karel Dobrý již členem souboru? Na premiéře Strakonického dudáka byl stále psaný jako host.
Karel měl komplikovaně zlomenou nohu – nemohl si vyřídit formality spojené s nástupem (lékařská prohlídka), teď už je náš!
Z nethovoru s Michalem Dočekalem, Rozhlas.cz 29.1.2014.
V 19:00 začalo představení Strakonický dudák aneb Hody divých žen od J. K. Tyla. Ze známějších herců zde hráli: Taťjana Medvecká, Ondřej Pavelka, Igor Orozovič, Jan Hartl a Karel Dobrý. Představení bylo pěkné.
Lucie Smrčková, i-vysocina.cz 16.6.2016.