Kabaret Ivan Blatný

/hudební inscenace/

Divadlo Komedie (Pražské komorní divadlo), později klub Malostranská beseda
Role: Muž (Ivan Blatný)

Autor: Miloš Orson Štědroň
Režie: Jan Nebeský
Premiéra: 15. 3. 2007

Uváděno v komorní verzi s diváky sedícími na jevišti. Derniéra v Divadle Komedie: 30. 1. 2009. Obnovená premiéra v klubu Malostranská beseda: 25. 4. 2010. Poslední uvedení: 12. 9. 2010. Počet uvedení: 33 (3).

Kabaret Ivan Blatný

Libreto a hudba: Miloš Orson Štědroň (s použitím textů Ivana Blatného především ze sbírek „Stará bydliště“ a „Pomocná škola Bixley“)
Výprava: Jana Preková

OBSAZENÍ
Muž (Ivan Blatný): Karel Dobrý
Ošetřovatelka (Frances Meacham): Lucie Trmíková
Kainarová & Ž2 (alt): Tereza Nekudová
Ž1 (soprán): Eva Velická
Chór, speakband: Gabriela Míčová, Monika Krejčí / Ivana Rýcová
Hudebníci: Miloš Orson Štědroň (klavír), Ladislav Kozderka / Jan Pohořalý (trubka), Helena Velická / Sebastian Tóth (violoncello), Jan Horváth / Ivo Hermanovský (bicí)

 

Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný  Kabaret Ivan Blatný  Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný Kabaret Ivan Blatný – tvůrčí tým Kabaret Ivan Blatný – zkouška 

 

Video

Reportáž (9.-18 min.)

Dvě reportáže

 

Z médií

Postavu Muže – básníka Ivana Blatného – hraje Karel Dobrý úzkostně přitištěn ke zdi, v zoufaleckém přikrčení, neustále s cigaretou. Verše jím přednesené (a připomínám – většinou zpívané) mají sílu existenciálního stesku a ztráty zázemí, což podtrhuje jevištní stavba zdi, za níž simultánně vidíme a slyšíme hudbu, ruch světa, ženy, každodenní banality. /…/ Mezitím jsme svědky šílených jevištních akcí, z nichž nejotřesnější je hercovo ponoření obličeje do mísy s čokoládovým pudinkem. Těžko říci, co potřísnění bílkovou pěnou, paštikou, posypání sýrem a ještě čímsi, co může být jak písek, tak třeba pepř i zmíněný pudink, konkrétně znamená, ale jako obraz to je výstižným vyjádřením nepatřičnosti, tísně, nesvobody, násilí, zoufalství, veškeré možné bídy. Karel Dobrý hraje svého básníka s obrovským soustředěním, na hranici sebeoběti, bez jediné možnosti vydechnout, spočinout v klidu. Jeho zjev je úplně zdevastovaný, jeho zpěv je však čistý a krásný.
Alena Zemančíková, Literární noviny 29.10.2007.

Představení je ovšem skvělou hereckou performancí Karla Dobrého v roli básníka uzavřeného v místnosti ostrovního »ústavu pro choromyslné«, jak se dříve podobným zařízením nekorektně říkalo. Vpravo sedí u stolku ošetřovatelka (Lucie Trmíková), která krom běžných procedur a dohlížení na každodenní akty, včetně vyměšování, potírá básníkovu tvář hmotou připomínající pudink, později jej také přinutí setrvat téměř minutu s obličejem ponořeným v nádobě s pudinkem tmavší barvy – na tvář mu posléze přilepí škraloup coby masku. Patrně má jít o výraz depersonalizace zapříčiněné prostředím a chorobou. Básník má na sobě zmačkaný pánský oblek střihu konce čtyřicátých let, občas si nasadí klobouk. Dětinské, bláznovské grimasy, nepřítomně blažený úsměv, údiv, samomluvu nebo poťouchlou vnitřní radost provázenou tlumeným smíchem ovládá Karel Dobrý virtuózně. Ale jde mu také zpěv s hudební skupinou a dívčími vokalistkami, které se nacházejí na »druhém břehu« zmenšené komorní scény.
Josef Mlejnek, Divadelní noviny 9/2007.

Před publikem se prezentuje nerovný „boj“ nemocného básníka (Karel Dobrý) a jeho ošetřovatelky (Lucie Trmíková). /…/ Dole pod nimi podrobuje ošetřovatelka básníka téměř permanentní tortuře: rozpatlává mu na obličeji různé krémovité potraviny, trestá ho výpraskem dlaní na holý zadek. /…/ Hlavní hvězdou je Karel Dobrý, který v rámci režijní koncepce ztělesňuje poněkud karikaturní podobu psychiatrického pacienta a ne zcela jednoduchou partituru výborně zpívá.
Jan Kerbr, Mladá fronta DNES 3.4.2007.

Zdravotní sestru Meachamovou hraje Lucie Trmíková, internovaného básníka Karel Dobrý. /…/ Sebezpytné Blatného texty, excentrické Nebeského situace, modernou – jazzem a kabaretem – ovlivněná písňová hudba Miloše Orsona Štědroně, groteskní herectví Karla Dobrého, to vše činí z představení výjimečnou divadelní událost, jež překračuje hranice pouhé inscenace a možná i pouhého divadla.
Vladimír Hulec, ČRo 3 – Vltava 24.4.2007.

Že se tento původní poetický kabaret stal událostí sezony, k tomu přispěly nejen sebezpytující bolestné básníkovy texty, ale i hravá, nekonvenční a poetická režie Jana Nebeského, písňová skladba M.O. Štědrotě a skvělý herecký výkon Karla Dobrého v hlavní roli.
Blanka Kubešová, Pozitivní noviny 8.12.2007.

Elegance jazzu a laskavost moderny je v kabaretu konfrontována se šklebem básníka (v hypnotickém podání Karla Dobrého) živořícího v anglické psychiatrické léčebně.
Sukces měsíce, Divadelní noviny 8/2007.

(Nominace) Pro zvláštní drásavou nostaIgii, na níž se podílí především výjimečný výkon Karla Dobrého.
Marie Zdeňková, Divadelní noviny 1/2008.

Inscenace, která pracuje všemi prostředky – hudba, prostor, herectví, text – k velké sytnetizující metafoře. To vše v precizně komponované Nebeského režijní koncepci a s vynikajícím hereckým i pěveckým výkonem Karla Dobrého v hlavní roli.
Alena Zemančíková, Divadelní noviny 1/2008.

Kabaret Blatný je nekonvenční divadelní tvar, v němž se uplatňuje razantní obraznost režiséra Jana Nebeského, ovšem také um účinkujících, především Karla Dobrého, který básníka v této interpretaci zpodobňuje jako sarkastického, ošetřovatelkou (Lucie Trmíková) lehce trýzněného „chovance“.
Jan Kerbr, Exonline.cz.

U ní se choulí básník – téměř převážně mimický projev Karla Dobrého obdivuhodně zpřítomňuje Blatného propadání se do nemoci.
Bronislav Pražan, Týdeník Rozhlas 28.5.2007.

Scénickou hudbu, písně a jednotlivé výstupy včetně těch, kdy se k muzikantům přidávají slušně pěvecky vybavení herci – Karel Dobrý jako básník a Lucie Trmíková (sestra), lze označit jako zábavný minimalismus.
Tereza Vinická, Lidové noviny 5.4.2007.

V hlavní roli uvidíte skvělého herce Karla Dobrého a po celou dobu vás bude provázet živá hudba od libretisty Miloše Orsona Štědroně. /…/ Karel Dobrý alias Ivan Blatný hraje do slova celou dobu do zdi. Divákům to rozhodně pomůže pochopit, jak se takový člověk, který se léčí v léčebně ze schizofrenie, cítí.
Zuzana Filípková, Rozhlas.cz 15.3.2007.

Je to jako elektrický šok, náhlý zdroj mocné energie, u níž se neví, kam tělo vrhne. Tvář se stahuje do křeče, bolest sílí, neví se, jestli praštit do stolu, jestli vrazit hlavou do zdi, někoho obejmout a dusit. Prostorem vlaje klobouk zavěšený na podprsence, tedy si ho Karel Dobrý jako básník nasazuje a začíná první číslo kabaretu. Křičí své verše, ty se opakují, některé motivy se vytrácejí, aby se vrátily později s novou intonací.
Matěj Stropnický, Literární noviny 18/2007.

Herec v hlavní roli vrhal na počátku představení do publika pohledy chovanců blázince a přehrával přihrbenost, jak ji známe z fotografií zestárlého Blatného ze druhé poloviny osmdesátých let. Ošetřovatelka pomazávala jeho tvář a hlavu kašemi, ale ty postupně opadávaly, zejména ve chvílích, kdy se Muž napřímil a zpíval s plným nasazením. Muž na scéně dominoval, působil tam jako stožár, radiolokátor, satelit. S potěšeným údivem jsem pochopil, že tato postava – bystrý a odolný člověk – odpovídá představě, již jsem si během let vytvořil o mluvčím básní Pomocné školy. Karel Dobrý mi potom o roli Muže napsal: „Vrátila mi jakési vědomí křehkosti.“ (Po představení jsem ho viděl mluvit s Miroslavem Bambuškem a vzpomněl jsem si, že hrál v opeře Philipa Glasse „V kárném táboře / In the Penal Colony“.)
Antonín Petruželka, Checkpoint.souvislosti.cz 5.5.2007.

Představení, hranému na komoru, tedy s diváky, umístěnými do prostoru jeviště, kralují sugestivními hereckými i pěveckými výkony oba protagonisté: Karel Dobrý, coby v ústavu přebývající básník a Lucie Trmíková jako jeho ošetřovatelka. Oba jsou přesní a precizní a charismatický Karel Dobrý zvládá navíc vynikajícím způsobem své pěvecké party.
-Slov-, Houser.cz 19.4.2007.

Kdo k nám není nikdy obracen zády je představitel postavy básníka Ivana Blatného (Karel Dobrý) a jeho ošetřovatelka v blázinci (Lucie Trmíková). /…/ Trmíková v roli ošetřovatelky a Dobrý v roli Blatného jsou regulérními hereckými postavami hry, tak již nelze hovořit o pianistovi (Štědroň), který zde živě hraje spolu s ansámblem na scéně umístěné nad hereckou dvojicí. /…/ Důležitější je ale herecký projev dvou hlavních herců na scéně, první čtvrt hodina je režijně nesrozumitelná, je třeba počkat, než se věci začnou opakovat a strukturně doplňovat, aby divák chápal stavbu díla a orientoval se tak i dostatečně v příběhu, pak již je děj srozumitelný a není potřeba řešit jak z inscenace odejít, když v cestě k odchodu stojí scéna kde se hraje, a bylo by jistě trapné takto přes scénu odcházet. Přestože se Nebeského režie v průběhu hry stane srozumitelná díky mozaice, která se začne zcelovat, je tu problematické hraní herce Karla Dobrého, který byl buď nevhodně instruován k permanentní pasivitě postavy, nebo ho herecká práce nebaví, což se nejvýrazněji ukazuje při scénách kdy ošetřovatelka i básník tančí. Zatímco herečka Trmíková jde do akce v plné koncentraci a nasazení sil, herec Dobrý jen vnějškově, bez hlubší účasti tanec předstírá. Problém je, že také na Dobrého hereckém výkonu je inscenace značně závislá.
nevlcek, nevlcek.bloguje.cz 21.1.2008.

V dokonalé expresi načrtl portrét velkého básníka Karel Dobrý, zejména v interakcích s Lucií Trmíkovou (Ošetřovatelka).
Jiří P. Kříž, Právo 29.9.2007.

Režisér Jan Nebeský – jehož inscenace si bez obdobných atributů snad ani nelze představit – ji s excentrickým „divnuchem“ Karlem Dobrým v titulní roli převedl na prkna Divadla Komedie.
Týdeník Reflex 5.4.2007.

Do hlavní role postavy básníka Ivana Blatného byl obsazen herec Karel Dobrý, který se již na jevišti Divadla Komedie výrazně uvedl mimo jiné v inscenacích, jako byli Kanibalové či Solingen.
Jana Soprová, Scena.cz 25.3.2007.

Režisérem Kabaretu Ivan Blatný je Jan Nebeský, v hlavní roli se představí Karel Dobrý, který se po účinkování v inscenacích Kanibalové nebo Solingen vrací do Divadla Komedie.
-jš-, Aktuálně.cz 15.3.2007.

V případě Miloše Orsona Štědroně byl oceněn kus, o němž můžeme říci, že je to v jeho díle největší „pop“. Ta řada začala Kabaretem Ivan Blatný s fascinujícím výkonem Karla Dobrého (i pěvecky) a pro mě vyvrcholila Divadlem Gočár, kde se avantgardní architektura první republiky (personifikované) stala prostřednictvím tří jejích představitelů Gočára, Janáka a Plečnika záminkou ke scénické úvaze o demokracii, duchovnosti, étosu i estetice společnosti. (Obě ty inscenace režíroval Jan Nebeský.)
Alena Zemančíková, Deník Referendum 16.3.2015.

Rekonstruovaná Malostranská beseda navazuje na svoji bohatou historii. Pestrý program přináší řadu lahůdek divadelních i hudebních. Třeba Kabaret Ivana Blatného v hlavní roli s hercem Karlem Dobrým, známým především ze záporných rolí před kamerou.
Server Malostranské besedy, jaro 2010.

Inscenaci Kabaret Ivan Blatný, kterou mělo dnes u příležitosti festivalu Moravský podzim hostit brněnské HaDivadlo, pořadatelé zrušili. „Představitel hlavní role Karel Dobrý měl autonehodu. A protože nemá alternaci, musíme představení zrušit. Divákům se moc omlouváme,“ uvedla tajemnice festivalu Moravský podzim Blanka Šaffková.
-ms-, Deník 7.10.2010.

Ze třinácti festivalových akcí byly úplně – a dlouho předem – vyprodány dvě komornější: Kabaret Ivan Blatný a večer Ivy Bittové. K mimořádným organizačním nárokům se připojila nutnost tu první akci v poslední chvíli odvolat, neboť hlavní protagonista Karel Dobrý havaroval v autě,“ popisuje nečekané strasti organizátorů Jiří Beneš, dlouholetý spolupracovník festivalu s tím, že není nic nepříjemnějšího, než opatřit si nedostatkové vstupenky, vypravit se na koncert a zjistit, že se nekoná.
- tof-, Listy jižní Moravy 15.11.2010.

Kabaret Ivan Blatný is a masterpiece of stylized chaos, a piece of performance art brut with a mesmerizing central performance by Karel Dobry as the poet. He gives a startling physical performance, completely capturing the fevered life of the locked-away Blatny. Dobry is equaled by Tereza Nekudova, who plays Frances Meacham, the nurse who befriended the poet and collected his writing, keeping it from prying doctors and careless charwomen.
Steffen Silvis, The Prague Post 9.5.2007.