Ivanov

Иванов (Ivanov)

Divadlo Na zábradlí
Role: Jevgenij Lvov, mladý lékař

Autor: Anton Pavlovič Čechov
Režie: Petr Lébl
První vystoupení: březen 1998

Převzatá role za Radka Holuba, od března 1998. Od prosince 2003 převzal roli Igor Chmela.
Premiéra: 15. 4. 1997. Poslední vystoupení: 25. 11. 2003. Poslední uvedení: 22. 3. 2005. Rozloučení s inscenací (promítnutí záznamu): 28. 6. 2005. Počet uvedení: 162.
Inscenaci zaznamenala a uvedla Česká televize (s Radkem Holubem).

Ivanov

Překlad: Leoš Suchařípa
Dramaturgie: Leoš Suchařípa, Ivana Slámová
Scéna: Petr Lébl (pod pseudonymem WN)
Kostýmy: Kateřina Štefková
Hudební spolupráce: Jan Jiráň, Miroslav Kořínek

OBSAZENÍ
Nikolaj Ivanov, stálý člen zemědělské správy: Bohumil Klepl
Sáša, dvacetiletá dcera Lebeděvových: Theodora Remundová / Veronika Rašťáková
Pavel Lebeděv, předseda okresní správy: Leoš Suchařípa
Anna, žena Ivanova, rozená Sára Abramsonová: Eva Holubová / Natália Drabiščáková
Jevgenij Lvov, mladý lékař: Radek Holub / Karel Dobrý / Igor Chmela
Matěj Šabelskij, hrabě, strýc Ivanova z matčiny strany: Vladimír Marek
Zinaida Lebeděvová, žena Lebeděva: Libuše Geprtová
Marta Babakinová, mladá vdova, majitelka panství: Zdena Hadrbolcová
Michail Borkin, Ivanovův vzdálený příbuzný a správce jeho panství: Petr Čtvrtníček
Avdoťa, stařena neurčitého zaměstnání: Valerie Kaplanová / (po úmrtí herečky role zrušena)
Dmitrij Kosych, berní úředník: Ladislav Klepal / Zdeněk Dušek
Gavrila, sluha u Lebeděvových: Libor Prakesch / Ivan Voříšek
a další
Hlas strýce, který vyznával Hegela (ze záznamu): Ivan Vyskočil

 

Ivanov Ivanov – zájezd Berlín (v roce 2002) Ivanov – zájezd Berlín (v roce 2002)

 

Související

Pořady a dokumenty (Ivanov na Sibiři)

 

Z médií

NE  JAK,  ALE  CO!
„Já jsem ani radši nejel na ten pohřeb, já se znám, strašlivě bych se opil a něco bych provedl,“ říká odpoledne po pohřbu ve smíchovské kavárně Olympia Karel Dobrý, bývalý herec Divadla Na zábradlí, který na jevišti a v zákulisí strávil s Leošem Suchařípou deset let. Neuvěřitelná tvůrčí svoboda a průzračná divadelní atmosféra „Zábradlí“ byla podle něj spojená především s přítomností režiséra Petra Lébla. Po tom, co spáchal sebevraždu, už prý nic nebylo jako dříve. A teď odešel poslední velký herec Léblovy éry.
„Moje máma to dobře ví. Ještě ráno mi volala: Jestli půjdeš tomu panu Suchařípovi na pohřeb, tak si neber auto. A nepij!“ Karel Dobrý si objednává další pivo a oči se mu lesknou. „Byl to ten nejpokornější herec, jakého jsem kdy potkal,“ říká o Leošovi Suchařípovi. „On byl při všech těch zkouškách jedinej, kdo se nikdy na nic neptal. Blbci se pořád ptaj, že jo.“
Když režisér Petr Lébl zkoušel Čechovova Ivanova, nemohl Karel Dobrý dlouho proniknout do své role. „Tak jsem se Leoška vždycky zoufale ptal, jak to mám dělat. Vždyť on to překládal, rozuměl tomu dokonale. A on se nadechl a tou svojí chraplavou dikcí na mě zařval: Ne jak, ale co! Důležité není jak něco dělám, ale vědět, co dělám. A já si na to vzpomenu pokaždé, když se učím roli a nemůžu se jí dostat pod kůži. Ne jak, ale co!“
Karel Dobrý, který odešel z divadla kvůli problémům s alkoholem, strávil s Leošem Suchařípou hodiny a hodiny u jeho oblíbené vodky v baru Divadla Na zábradlí: „Pamatuju si, že jednou, asi tak před čtyřmi lety, přišel s tím, že mu doktoři řekli, aby přestal pít a kouřit. Byl z toho trochu nesvůj, chvíli se držel, ale pak začal s novou vervou, a že on pít uměl. Finská vodka, to bylo jeho. Finská vodka a petry. Někdy vypil čtyři panáky, než začalo vystoupení. A pak pokračoval, pil s noblesou a elegancí! A u baru v Divadle Na zábradlí nekončil. Pak se ještě nechal odvézt někam do Vršovic do své hospody a tam končil svůj den.“
Ondřej Mrázek, Instinkt 25/2005.

Vrcholnou tvou spoluprací s Léblem a možná i vrcholem tvé dosavadní divadelní herecké kariéry byl Ivanov. Myslíš si to taky?
Ivanov byl a je – neboť ho stále hrajeme – pro mě hodně důležitý. /…/ Za tu dobu, co Ivanova hraju, už je to víc než sedm let, se ta role proměnila. Vrátil jsem se trošku i k té své komice, k odlehčení, a to svoje ruské prožívání si jen tak „švihnu“ v třetím nebo čtvrtém jednání. Tam si to nechávám. Jinak se ale mnoho změnilo. Navíc se změnili i kolegové. Radek Holub odešel z divadla a jeho roli převzal Karel Dobrý, pochopitelně úplně jiný partner. Mně se to ale hraje stále dobře.
Z rozhovoru s Bohumilem Kleplem, Vladimír Hulec, Divadelní noviny 5/2002.