Den opričníka

День опричника (Děň opričnika)

Studio Hrdinů ve Veletržním paláci
Role: Andrej Danilovič

Autoři: Vladimir Sorokin, Kamila Polívková
Režie: Kamila Polívková
Premiéra: 7. 2. 2013
Poslední uvedení: 12. 10. 2015. Počet uvedení: 51.
Inscenaci zaznamenala a uvedla Česká televize.

Den opričníka

Karel Dobrý – Cena Alfréda Radoka za nejlepší mužský herecký výkon roku 2013
Karel Dobrý – Cena Divadelních novin za herecký výkon sezóny 2012/13 bez ohledu na žánr
Karel Dobrý – nominace na Cenu Thálie 2013 za mimořádný jevištní výkon v oboru činohra

Předloha: Vladimir Sorokin (stejnojmenná novela)
Překlad novely: Libor Dvořák
Adaptace: Kamila Polívková
Dramaturgie: Jan Horák
Výprava: Kamila Polívková, Andrijana Trpković
Hudba: Ivan Acher

OBSAZENÍ
Andrej Danilovič, člen osobní gardy panovníka: Karel Dobrý
Zpěvačka: Vanda Šípová
Žena: Iveta Jiříčková / Dana Poláková / Evženie Nízká / Natálie Řehořová
Čtenář: Pavel Jánský / Petr Šmíd / Václav Hanzl / Lukáš Adam
Zavražděný manžel: Vladimír Polívka / Jiří Štrébl / Kamil Valšík
Sbor: Anna Brabcová / Laďka Čížková / Eva Dryjová / Kateřina Eliášová / Zdeňka Herdová / Markéta Hlinovská / Anna Hrnečková / Hana Jansová / Iveta Jiříčková / Magdalena Komárová / Lucie Křápková / Ivana Myšková / Alžběta Nováková / Dana Poláková / Anna Polívková / Soňa Tichá / Irena Zykanová / Martin Dvořák / Pavel Jánský / Vladimír Polívka / Alexandr Puškin / Petr Šmíd / Jiří Štrébl / Kamil Valšík a další

 

Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka  Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka Den opričníka – zkouška Den opričníka – propagační materiál Den opričníka – propagační materiál Den opričníka – propagační materiál

Den opričníka – zájezd Plzeň (září 2013) Den opričníka – zájezd Plzeň (září 2013) Den opričníka – zájezd Plzeň (září 2013) Den opričníka – zájezd Plzeň (září 2013) Den opričníka – zájezd Plzeň (září 2013) Den opričníka – zájezd Plzeň (září 2013) Den opričníka – zájezd Plzeň (září 2013) Den opričníka – zájezd Plzeň (září 2013) Den opričníka – děkovačka na zájezdě v Plzni (září 2013) Den opričníka – děkovačka na zájezdě v Plzni (září 2013)

Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – zájezd Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – děkovačka na zájezdě v Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – děkovačka na zájezdě v Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – děkovačka na zájezdě v Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – děkovačka na zájezdě v Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – děkovačka na zájezdě v Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – děkovačka na zájezdě v Ústí nad Labem (říjen 2014) Den opričníka – během zájezdu v Ústí nad Labem (říjen 2014)

Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – zájezd Ústí nad Orlicí (duben 2015) Den opričníka – během zájezdu v Hradci Králové (červen 2014)

Den opričníka – předávání Cen Divadelních novin za sezónu 2012/13 Den opričníka – diplom k Ceně Divadelních novin za sezónu 2012/13 Den opričníka – při předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů)Den opričníka – po předávání Cen Alfréda Radoka za rok 2013 (březen 2014, Studio Hrdinů) Den opričníka – z propagačního materiálu k Cenám Alfréda Radoka za rok 2013 Den opričníka – slavnostní ceremoniál udílení Cen Thálie za rok 2013 (březen 2014) Den opričníka – (po slavnostním ceremoniálu udílení Cen Thálie za rok 2013 (březen 2014)

Den opričníka – před natáčením televizního záznamu (únor 2015) Den opričníka – natáčení televizního záznamu (únor 2015) Den opričníka – natáčení televizního záznamu (únor 2015) Den opričníka – natáčení televizního záznamu (únor 2015) Den opričníka – natáčení televizního záznamu (únor 2015) Den opričníka – natáčení televizního záznamu (únor 2015) Den opričníka – natáčení televizního záznamu (únor 2015)       

 

Video

Televizní záznam

Ukázka 1, Ukázka 2, Ukázka 3

Trailer

Ukázka z příprav

Dokument o Cenách Alfréda Radoka za rok 2013

Reportáž z udílení Cen Alfréda Radoka

Reportáž k udílení Cen Divadelních novin

Záznam ze slavnostního udílení Cen Thálie za rok 2013

Reportáž k nominaci na Cenu Thálie

 

Audio

Reportáž a audioukázka

 

Související

Den opričníka (televizní záznam)

Děs opričníka (rozhovor v týdeníku Reflex)

Pořady a dokumenty (Ceny Alfréda Radoka 2013, Ceny Thálie 2013)

 

Odkazy

Studio Hrdinů

Ceny Alfréda Radoka

Ceny Divadelních novin

Ceny Thálie

Mezinárodní festival Divadlo

Divadelní festival Kult

Festival Setkání – Stretnutie

 

Z médií

Nově uvedený Den opričníka totiž stejně jako Církev stojí a padá s výkonem svého jediného protagonisty – Karla Dobrého. /…/ Před diváky jednoduše předstoupí Karel Dobrý a v reálném čase předvádí, jakou obtížnou, ale o to bohulibější činností se musí zabývat při své práci pro gosudara a pro větší slávu Ruska. Karel Dobrý (43) je jedním z nejcharismatičtějších herců své generace; zde dostává prakticky volný prostor, aby to naplno předvedl. Figuru opričníka buduje pomalu, důkladně a neuspěchaně. Začne ranní koupelí, při které rutinně setřese zbytky kocoviny (diváků si zpočátku vůbec nevšímá), pak se – již v decentním tmavém obleku – obrátí přímo do publika a spustí proud slov a úvah. Nadšeně popíše důstojné prostředí ve Velkém divadle a zachytí i útržky představení, pak ale ustaraně dodá: „Ne vždy se na scéně správné věci dějí.“ Načež na příkladu jednoho z diváků názorně předvede, že žádné lži a neruské prasárny v kultuře trpět nebude. Stejný model používá i dále. Do starostlivého výrazu a sentimentálně vlasteneckých úvah (dětsky sebedojímavým způsobem zazpívá i písničku) se prolamují výtrysky nenávisti či tupé oddanosti vševědoucímu gosudarovi. Od laskavě vemlouvavého tónu přechází do sadistického potěšení z ponižování bezbranných nebo téměř zvířecké brutality; vše vyvrcholí vraždou nepohodlného protirežimního zpěváka a „trestným“ znásilněním jeho manželky. Pozoruhodné přitom je i to, že Dobrý kromě téměř dokonalého „splynutí“ s postavou dokáže nabídnout též ironické, zcizující momenty, které připomenou divadelnost viděného. Zhruba do poloviny představení je to mimořádně účinné, pak se ale tento přístup vyčerpá: postava je náhle natolik zřetelná, že vlastně není co dodat. Pozornost diváků se od protagonisty přesune k tomu, co představení sděluje – a to již ani zdaleka není tak pevná půda jako samotný herecký výkon Karla Dobrého. Část potíží vyplývá z razantního seškrtání předlohy. Symbolicky laděné scény, především homosexuální orgie opričníků, ale třeba i dlouhý závěrečný monolog s vlčí maskou (znakem opričníků) na tváři postrádají kontext; ačkoli Dobrý dokáže přitáhnout pozornost, působí tyto pasáže poněkud samoúčelně. /…/ Svým způsobem je nová inscenace pro Studio hrdinů charakteristická. Nejnovější pražské divadlo se totiž za půl roku své existence vyprofilovalo jako „scéna hereckých hvězd“. Páteř zdejšího repertoáru tvoří inscenace, které působí téměř benefičním dojmem: Sam s Karlem Rodenem, England a Země beze slov s Ivanou Uhlířovou, Den Opričníka a Církev s Karlem Dobrým.
Vladimír Mikulka, Respekt 18.2.2013.

Polívkové se podařilo pečlivým výběrem z předlohy vyextrahovat text, který sice stále stojí na pozadí ruského světa, který však všechny své postavy dokonale zobecňuje a typizuje. Tomu navíc dopomáhá dechberoucí výkon Karla Dobrého v roli opričníka Pařeza, který z čistě ruské nemilosrdnosti ztělesněné v osobní gosudarově stráži dokázal udělat přehlídku absurdnosti krutosti a moci jakéhokoli vládnoucího zřízení v jeho obecnosti. Scéna, kdy Pařez topí a znásilňuje manželku nepřítele státu (Dana Poláková) ve vaně, byla tak intenzivní, že nejeden divák pocítil nutkání se nebohé ženy zastat. /…/ Je také pravda, že některé pasáže, které mají v románu hluboký vývoj, jsou zde obnaženy až příliš hrubě a člověk neznalý předlohy se může trochu ztrácet; na druhou stranu estrádní způsob vyprávění toleruje fragmentárnost a dílčí nesrozumitelnost, pokud jako celek funguje. A tady myslím je třeba znovu vyzdvihnout výkon Karla Dobrého, který svou flexibilitou drží tuto křehkou inscenaci pohromadě.
Dominik Melichar, Divadelní noviny 5/2013.

Herec Karel Dobrý stojí před diváky jako opričník v nahotě doslovné i metaforické. Představení začíná tou nejsoukromější a nejintimnější činností, důkladnou dlouhou koupelí. Se stejnou důkladností se opričník obléká, pozoruje se v zrcadle, dává se dohromady po včerejší pařbě a před očima se nám zhmotňuje charisma velké herecké osobnosti. Den zranitelně nahého člověka začíná, my jsme jako diváci u toho a máme možnost z intimní blízkosti sledovat, jak se chová a z čeho vzniká neomezená moc a všudepřítomná atmosféra strachu. Ten je třeba vyrobit, takže opričník na úvod předvádí karikaturu diverzanta, toho pak v mnoha osobách ponižuje, mučí, dopouští se hrubosti jen pro zábavu, neštítí se ničeho, ani násilného sexu. V tělesné i v duševní nahotě herce není přítomen exhibicionismus. Je ponořen do samoty činností, v nichž našel zrůdné zalíbení. Obnaženost při koupeli je předehrou k obnaženosti násilí a zla, kterého se jako mlčící diváci stáváme tichými svědky. Logika mechanismů totalitní moci je taková, že je třeba likvidovat všechny, neboť všichni mají v sobě potenciální možnost vzepřít se jí. Dojem odstupu vzniká nejspíš zvládnutím prostředků totálního divadla. Karel Dobrý nehraje stále jen svou postavu, předvádí atributy ruské říše, plynovod i primabalerínu, rozmanitost divadelního jazyka zmnožuje významové vrstvy inscenace. Dojem dávných časů, které se nikdy nezmění, v nás vyvolává archaický jazyk překladu, svou roli mají zvuky, stíny i vypjatá hudební čísla. Výkon hlavního představitele v sedmdesát pět minut trvajícím sólu musí být nesmírně vyčerpávající, nic z toho, co předvádí, nevyčerpá pozornost diváka. Součástí totální fantasmagorie je přehánění, pantomima, pot i tělesná krása. /…/ Vedlejší postavy jsou opričníkem Karlem Dobrým vtahované do hry rovnou z publika, jako by se nám ostatním chtělo říci, a příště totéž může potkat vás, co sedíte hned vedle, nebo vás tam nahoře, vlevo i vpravo, kdekoliv. Karel Dobrý předvádí zlo a běsy, které jsou do života vpuštěné v každé totalitě a jeho naturalistické herectví možná některé z diváků přinutí nahlédnout do podvědomí a prohlídnout si svou vlastní vlčí tvář, tvář odvrácenou lásce, milosti, vlídnosti a dobrotě.
Nina Tiliu, Aktuálně.cz 15.3.2013.

Brilantní Sorokinova satira se dočkala mimořádně vnímavé divadelní interpretace, kterou režisérka postavila na herecké magii titulního představitele. Sorokinův text sžíravě reflektuje budoucnost putinovského samoděržaví a Karel Dobrý této mrazivé grotesce, ne propůjčil, ale odevzdal vše: tělo i jazyk ruského nadčlověka, z něhož jde děs a hrůza, ale též katarze totálního odhalení. Studio Hrdinů má na kontě inscenaci, s níž může dobývat zahraniční festivaly.
Sukces měsíce, Divadelní noviny 4/2013.

V chladném, šedém a neútulném funkcionalistickém předsálí Studia Hrdinů, vzniklého před pár měsíci v podzemí pražského Veletržního paláce, stojí vana a v ní je ponořený nahý muž. Je patrně ráno po náročném dni. Jeho první kroky vedou na toaletu, kde se vyzvrací. Potom se vrátí, obleče si dobře padnoucí smoking – a nový den může začít. Elegantní, mnohdy jemný, ale přesto ve výsledku výhrůžný a brutální je „hrdina“ inscenace Den opričníka, kterou s hercem Karlem Dobrým připravila Kamila Polívková podle stejnojmenné prózy současného ruského autora Vladimira Sorokina. /…/ Inscenace, kterou Kamila Polívková vytvořila nejen jako režisérka, ale i jako autorka dramatizace a scénografka, má podobu zvláštní revue: hrůzu opričník šíří v rozmanitých výjevech zahrnujících jak operní zpěv či baletní parodii, tak syrové fyzické divadlo. /…/ Ovšem ač je koncepce chytře vymyšlená a látka bezesporu atraktivní, Den opričníka nevyhnutelně stojí a padá s výkonem hlavního představitele. Karel Dobrý je nesmírně charismatický, doslova magnetizující herec, který má jakousi zlověstnost už od pohledu v sobě. V první inscenaci Studia Hrdinů, Církvi podle Louise-Ferdinanda Célina (a také o Louisi-Ferdinandu Célinovi), ukázal, že dovede obsáhnout velké, divadelně zdánlivě nevýhodné prostory podzemí Veletržního paláce a že si ví rady i s takto stylizovaným, literárním jazykem – a získal nominaci na Cenu Alfréda Radoka. Den opričníka už je doslova virtuózní hereckou exhibicí. Dobrý čaruje pohybem i slovem, Daniloviče představuje tu jako přísného kantora trestajícího žáčky, kteří si čtou pod lavicí, tu jako sadistického násilníka, tu jako přehlíživého elegána. Ač je sám na víc než stovku diváků, daří se mu vyvolat dojem, že všechny dovede obklíčit.
Michal Zahálka, Hospodářské noviny 28.2.2013.

Uprostřed jeviště vana. Vynoří se z ní nahý chlap. Karel Dobrý. Opričník. Tajný policajt, fízl, temná armáda cara. Jádro ruské moci od dob Ivana Hrozného, pokračovatel tradice ruského samoděržaví. Kdysi člen osobní gardy cara, v dobách komunismu příslušník KGB a dnes, tedy vlastně v roce 2027, kdy se odehrává děj novely Vladimira Sorokina i inscenace režisérky Kamily Polívkové v pražském Studiu Hrdinů Den opričníka, opět obávaný a všemocný fízl, který likviduje každého, kdo se protiví novému samoděržaví. Jeho zpověď, příběh jednoho dne od rána do noci, jak jej ve své antiutopické vizi blízké budoucnosti zachytil ruský spisovatel, je chladnější než mráz a krutější než nedávné majdanské peklo. Předznamenává je však, osvětluje jeho průběh, ukazuje na jeho podstatu. Už to není mráz, co přichází z Moskvy. Je to led. Je to zabijáctví. Je to orwellovský svět s asijskými prvky poručnictví a moci. Je to opričnictví. Je to ovládání nebo smrt. Buď jsi car, nebo opričník. Anebo jsi nic. Právě tak a tohle divadelními prostředky vyřízl z masa knihy, z děsivé podstaty opričnictví herec Karel Dobrý ve svém – v podstatě – sólovém výstupu ve Studiu Hrdinů. Vynořuje se z vany. Nahý a suverénní. Mluví divákům přímo do očí. Vytahuje nebohé (doufejme, že herce) z řad a mučí je. Mlátí je, topí ve vaně. Obchází diváky ze všech stran. Mluví a mluví. Chvástá se, vysmívá a vládne. Nad diváky, Ruskem, celým světem. Nezbývá než mlčet nebo teskně se modlit. Je to úchvatný herecký výkon Karla Dobrého, za nějž byl oprávněně oceněn prestižními Cenou Divadelních novin a Alfréda Radoka. A je možná dobře, že nezískal Thálii. Vyděsil by mnohé návštěvníky Národního divadla, kde se ceny předávaly, jako možná vyděsil porotu. /…/ „Život náš horoucí je, hrdinský, státu obětovaný. Odpovědný. Velké věci je třeba sloužit. Je třeba žít – svoloči na potvoru a Rusku ku prospěchu... Dokud opričnina žije, žije i Rusko…“ Svléká se na konci náročného dne opričník a uléhá do vany. Tma.
Vladimír Hulec, Reflex 10.4.2014.

Strohý prostor dává vyniknout expresivně plnému herectví Karla Dobrého, opričníka, ze kterého mrazí. Spoře a přesně dávkovaný, ale postupně eskalující projev soustředěného herce se dokáže v jedné chvíli rozmáchnout tak široce, jako je široká vlast autora románu Vladimira Sorokina. I když se jedná o ruské reálie (navíc z budoucnosti), čeští diváci inscenaci chápali. Právě výkon Karla Dobrého způsobuje, že není podstatné, zda přesně rozumíme tomu, co říká (často mu doslova kvůli akustice prostoru rozumět není), ale skrze tělesný prožitek je nám rozumění zpřístupněno. Dobrý totiž téma absolutní moci nezprostředkovává, nehraje s ironií a odstupem.
Táňa Švehlová, Literární noviny 2.5.2013.

Osiřelí fanoušci bývalého souboru pražské Komedie už nemusí tesknit po skvělém divadle. Jeho estetika reinkarnovala ve Studiu Hrdinů v suterénu Veletržního paláce. Inscenaci Kamily Polívkové Den opričníka podle románu Vladimira Sorokina musíte vidět už kvůli strhujícímu výkonu Karla Dobrého.
-er-, Reflex 12/2013.

Dobrý Dobrý – Vyrazil jsem na představení nově založeného Studia hrdinů ve Veletržním paláci v Praze – Holešovicích. Nevím, co ten zážitek ve mně tak umocnilo. Rozčarování z výsledků prezidentských voleb? S tím spojená vidina budoucích „vylepšených“ vztahů naší přizdisráčské vlasti s Ruskem? Možná mi právě proto Sorokinův Den opričníka, s nadhledem inscenovaný Kamilou Polívkovou a s lehkostí jemu vlastní zahraný Karlem Dobrým, tolik mluvil z duše. Kdo nevolil Miloška Zemanů, ten by si tento bujarý tanec se smrtí neměl nechat ujít – ještě ho hrají večer 16. a 29. dubna.
Dušan D. Pařízek, divadelní režisér, Reflex 15/2013.

Karel Dobrý je znamenitý herec a ovládá už druhou inscenaci v nově založeném Studiu Hrdinů. To by se tak pomalu mohlo zamýšlet nad podnázvem „Divadlo Karla Dobrého“. Den opričníka podle Vladimira Sorokina v režii Kamily Polívkové stojí za vidění nejen kvůli Dobrému. Leží ve vaně a zády k publiku s hlavou zakloněnou začne recitovat zaumný text plný záludností. Je mu skvěle rozumět a charizma řečnícího postupně opanuje celé publikum ještě předtím, než se mu podívá tváří v tvář. Pak Karel Dobrý vstane, vyleze, osuší se, vyzvrací se na toaletě a oblékne se. A show může začít. /…/ Den opričníka v citlivé úpravě a režii Kamily Polívkové, která vsadila na minimalistický výtvarný design, daný převedším vanou, zvířecí maskou a specifickou atmosférou, kterou prostor foyeru Studia Hrdinů podzemí Veletržního paláce má, je ovládán Karlem Dobrým. Kombinace přísného soustředění a technicky precizního provedení s výrazným charizmatem tvoří neuvěřitelnou podívanou; ve stínu tohoto herce zapomeneme nejen na přítomný sbor, ale svým způsobem i na téma, o kterém inscenace podívaná. Což není nutně chyba.
Vojtěch Varyš, Týden 10.2.2013.

Karel Dobrý je herec, ze kterého charisma téměř stříká. A to třeba i v představení, které je samo o sobě poněkud sporné. Dokud se lze ve Dni opričníka soustředit pouze na to, jak postupně buduje svou postavu, je to výborné. Jenže ve chvíli, kdy je ona postava úplně „jasná“ (což je asi v polovině) náhle už není po této stránce co dodat. /…/ Ale aby kritické výhrady nepřevážily více, než je zdrávo: sledovat výkon Karla Dobrého byl zážitek „an sich“. S klidným svědomím si lze napsat první letošní poznámku do zápisníčkové kolonky „nezapomenout při nominacích na Radoka“.
Vladimír Mikulka, NaDivadlo 9.2.2013.

Zhruba polovina Dne opričnika v režii Kamily Polívkové je mimořádný zážitek. Asi tak dlouho vydrží inscenaci táhnout okouzlení Karlem Dobrým. Střídá polohy i nálady, chvíli stylizovaně recituje Sorokinův pseudovznešené tirády aby se třeba vzápětí šel zcela civilně a chladně profesionálně napít. Je publiku „otcem“ milujícím i trestajícím (a to i velmi kontaktně a tvrdě). Jeho výkon je o poznání artistnější, nápadnější či očividnější, než v Církvi, ale stále je tu přítomná kdysi ne vždy vídaná lehkost a hravost. Jak ale toto „kouzlo“ mizí, jak se začíná ohrávat, vystupuje do popředí konstrukce inscenace a s tím pomalu i poznání, že nic nového a překvapivého se už asi nestane. Že Karel Dobrý již jen dohraje „jeden den v životě Andreje Daniloviče“, opričnika, neboli strážce „všeho správného“ v antiutopickém obrazu Ruska roku 2027. Inscenace pohříchu negraduje a se vkrádající se únavou se vtírá otázka, co víc, než jen jakési pozadí k exhibici (myšleno částečně v dobrém) Karla Dobrého nabízí.
Jakub Škorpil, NaDivadlo 9.2.2013.

Agresivní výjevy jako utápění ženy ve vaně či smýkání jiné za vlasy v rudém prostředí výrazněji útočí na smysly a vytváří velmi silnou atmosféru utvořenou ze šoku, strachu a možná i mírné fascinace. Rozličnost působení na diváky je jedním z mnoha důležitých prvků inscenace. Stejně tak jako neustálá proměnlivost atmosféry a překvapivost. Sám opričník (Karel Dobrý) dokáže přetočit jakoukoliv situaci, kterou vybuduje. V jednu chvíli je čestný ochránce, v další surovec a násilník a náhle se mění v nevinného chlapce. Karel Dobrý je v Opričníkovi mistr. Hra jeho očí nemá limity. K vnímání celé inscenace stačí jen sledovat mimiku Dobrého obličeje a živočišnost jeho pohledu. Lze se v něm depresivně utopit, laskavě zahřát, vesele pobavit a to všechno během několika rychlých okamžiků nepřetržitě následujících jeden za druhým. Zračí se v něm malé dítě zpívající ruské písničky, ale i zvíře, kterému není cizí násilí. Opričník zvládá zpívat, recitovat, kázat, urážet, chválit a to vše jedním dechem. Ovšem není individualistou v téhle „hře jednoho herce“. Souhra s „jeho lidem“ je spontánní a v inscenaci nijak nevyčnívá. Čtenář nebo operní pěvkyně patří stejnou měrou mezi diváky, ze kterých opričník „náhodně“ vybírá, jako mezi jeho lid, který s ním hraje jeho podivnou mocenskou hru. U násilného útoku na dámu z vyšší společnosti nemůže nepřijít na mysl, jestli nebyla vybrána omylem a není tudíž opravdovou obětí. Tyto v zásadě nahodilé situace protkané promluvami opričníka a spojené v jediný den sice nejsou příběhem, avšak silnou výpovědí o zneužívání moci obyčejným gardistou. Všechny situace dohromady utváří působivou atmosféru, kterou neruší, ale naopak umocňují momenty kontaktu s diváky. A to i s těmi skutečnými. Dobrý díky svému skvělému improvizačnímu talentu dokáže přesnými mimickými změnami reagovat na nemístné uchechtnutí či neobvyklý šum. To, že tento kontakt nenarušuje inscenaci, rozhodně neznamená, že nerozrušuje emotivně. /…/ Režie Kamily Polívkové je expozice minimalismu v té nejsyrovější podobě, která se logicky nejvýrazněji projevuje v herectví Karla Dobrého. Například absencí naddimenzovaného a bezúčelného přehrávání nebo patetičnosti. /…/ Den opričníka končí odosobněným výčtem absurdit všedního života obyčejného ruského člověka. Karel Dobrý s nasazenou vlčí hlavou přes obličej sedí ve vaně plné studené vody a hovoří, zcela monotónně. Zarážející je, že i s maskou na hlavě, bez viditelné mimiky a očního kontaktu zůstává ve vzduchu viset hořkost absurdity vysloveného, jež je stejně závažná, jako hořkosti předešlých událostí.
Kateřina Málková, Rozrazilonline.cz 22.11.2013.

Pro příznivce zaniklého souboru Pařízkovy Komedie je tu Studio hrdinů, které nabralo od svého zrodu na sklonku roku 2012 velké tempo a uvedlo množství kontroverzních, nicméně pozoruhodných inscenací. Hereckými jistotami tohoto souboru jsou především Karel Dobrý (jeho výkon ve one-man show Den opričnika patří k nejzajímavějším hereckým kreacím loňského roku) a Ivana Uhlířová (zaujala nejen v sóloce Černá zrcadla, ale také v neobvklé „kuchyňské“ inscenaci o Mileně Jesenské a její dceři Mileniny recepty).
Jana Soprová, Scena.cz 6.1.2014.

Úpravu textu připravila režisérka Kamila Polívkovou a v hlavní roli se představil Karel Dobrý. /…/ Inscenace Den opričníka je vystavěná na tělo herce Karla Dobrého. Ten v roli Andreje Daniloviče provází diváky jedním typickým opričnickým dnem, od ranní očisty přes pár vražd a znásilnění až ke skupinovému večernímu sexu. Za zmínku stojí nezvyklá manipulativní práce s divákem, díky které se na chvilku opravdu octnete na seznamu potenciálních obětí. „Zajímala mě na tom ta postava a zkoumání potenciálu zla v jeho nejčistší podobě, samozřejmě se to netýká jenom Ruska. Myslím si, že nejen díky tomuhle motivu je spojení hlavní postavy a herce Karla Dobrého vynikající,“ uzavírá režisérka Kamila Polívková.
Linda Dušková, Rozhlas.cz 25.2.2013.

Pro mě vrchol plzeňské přehlídky: znepokojující téma diktatury, možná aktuálnější, než jsme ochotni si připustit, tomu odpovídající poetika, nepopisné prostředky, které se obejdou bez technických berliček a staví inscenaci z tradičního divadelního vyjadřování. Rozhodující je tu člověk – vypravěč, demonstrátor, herec, tedy Karel Dobrý v roli opričníka, osobního strážce či bodyguarda. Opričník je víc než osobní strážce, je oporou a součástí totalitního režimu, tady předvedený jako směsice středověkých rytířů, samurajů, ochranek a mafií všech dob. /…/ Režisérka Kamila Polívková, zároveň autorka textu a vizuálu inscenace, však rozehrála poutavé divadlo složené z účelných činností Karla Dobrého a dalších herců rozesazených mezi diváky, odkud některé opričník vtahuje na scénu. Je to autentické jednání jako všechno, co se musí na jevišti vskutku udělat: vylézt z vany, osušit se, obléknout, napít se, zakouřit si, svléknout, vlézt do vany. Mezitím někoho zabít či znásilnit. /…/ Osobně bych rozdával Thálie a jiné divadelní ceny právě za takové herectví, které tu předvedl Karel Dobrý.
Josef Herman, Divadelní noviny 2.10.2013.

Pak tu máme ještě jeden kulturní počin zásadního významu. Je to představení Den opričníka ve Studiu Hrdinů. V režii Kamily Polívkové zde můžeme vidět neskutečné herecké kreace Karla Dobrého v díle čtyřiapadesátiletého ruského spisovatele a dramatika Vladimira Sorokina. Opričník je profesionální zločinec, který slouží gosudarovi, tedy samovládci, k potlačování, terorizování a vraždění nepohodlných osob.
Pavel Šafr, Reflex 3.4.2014.

Ve výběru však nejvíce fascinující zůstává Studio hrdinů s inscenací Den opričníka. Minimalistický opus Kamily Polívkové, ve kterém herecky exceluje Karel Dobrý, je obrazem chladu státního aparátu, který je schopný zlikvidovat jedince i celé rodiny. Ačkoliv je opričník vykonavatelem zlovůle velkého cara Gosudara, lze jej vnímat jako přísně současného popravčího pracovníka. Úspěch Dne opričníka na festivalu je příznačný právě tím, že se jedná o produkci domácí divadelní scény. Úrovní však dosahuje evropské špičky a v rámci festivalového programu převyšoval i některé zahraniční hosty.
Martin Macháček, Rozhlas.cz 19.9.2013.

Podzimní svátek divadla opět zamířil do Plzně a divákům, kteří se z různých míst od nás i z ciziny sjeli na západ Čech, se představilo celkem 20 titulů v hlavním programu 21. ročníku Mezinárodního festivalu Divadlo. /.../ V paměti zůstane bezesporu i neobyčejné herectví Karla Dobrého v inscenaci Den opričníka v režii Kamily Polívkové.
Jaroslava Světlíková, Domažlický deník 30.9.2013.

„Studio Hrdinů Praha seznámí zlínského diváka s inscenací Den opričníka, která vynesla představiteli hlavní role Karlu Dobrému Cenu Alfréda Radoka,“ uvedla Jurčová.
Oficiální zpráva Městského divadla Zlín k festivalu Setkání – Stretnutie 23.5.2014.

Jedním z vrcholů letošního divadelního festivalu Setkání – Stretnutie ve Zlíně bude inscenace Den opričníka v podání pražského Studia Hrdinů. Karel Dobrý byl za titulní roli oceněn Cenou Alfréda Radoka. Festival nabídne v květnu celkem 20 představení.
ČTK 24.3.2014.

Zlín, Setkání – Stretnutie, 22. - 24. 5.2014. Ve zlínském divadle vznikne divadelní Československo. Na programu bude například inscenace Den opričníka Studia Hrdinů, která vynesla Cenu Alfréda Radoka Karlu Dobrému, Žítkovské bohyně nebo třeba Idiot v podání Divadla Korzo ‘90 Bratislava.
IN magazín 2.4.2014.

Probrali jsme to i ono, chvíli plácali o pocitech a postřezích, chvíli o zážitcích a situacích všednodennosti, až jsme se jakousi oklikou, která nebyla určující, dobrali opět k mému oblíbenci Karlu Dobrému – přesněji jeho herectví. Po několika hodinách mého nadšeného monologu jsem se rozhlédl kolem sebe, abych si uvědomil, že všechny jsem vyčerpal k osvobozujícímu spánku. Tiše jsem balil věci, proklouzl pod stolem, když ze spánku nečekaně Maty zašeptal: „Pokud je tak bravurní, sežeňte lístky. V sobotu je tady opričník. Konečně ho aspoň uvidím a sám můžu zjistit, zda je tak výborný. Ale pochybuji, že je lepší než já.“ a spal dál. /…/ U pokladny se dozvídám, že dva lístky mám do první řady, že tam místo bude, že mluvili s herci a řekli si, kde budou sedět oni. Bože můj! Jak znám projekty, ve kterých hraje Karel, bude to něco ve smyslu německé drsné dramatiky, s útoky na mou psýchu a diváky, s nahotou a já v přední řadě, a snad neberou diváky do hry, a to mě tedy znervózňuje, a Maty píše, že přijde na poslední chvíli, neboť roztleskává své dívce při ragby, takže se opět rosím při té představě, jak se po začátku dereme do prvních řad a raději si jdu získat informaci, co je OPRIČNÍK, protože má tupost nezná hranice. Sedíme téměř ve středu řady. Karel Dobrý sedí už 20 minut ve vaně. Den opričníka začíná. Ranní koupel je za námi a on se v tichosti, s precizností utírá a obléká do obleku. Deset minut. Během toho máme čas zbavit se studu koukáním na jeho nahotu. Po pravdě, samoúčelné to není, také se koupu nahý. A začíná rozehrávat své neskutečné, dechberoucí monodrama, za které získal cenu Alfréda Radoka a nominaci na Thálii. Sledovat jeho herectví z takové blízkosti je nepopsatelné… Pak tedy jen neuchopitelné střípky pocitů… Opět a znovu uhranut ve veškeré krutosti i něze, manipulaci i zranitelnosti, fanatické tyranii i nahé osamělosti… DEN OPRIČNÍKA… Karel téměř na dotek s veškerou křehkostí i běsy… hlavně mu neuhnout pohledem… a poprvé jsem se v divadle bál, a tekla mi slza, když zabil krásu (sopranistku, která tak krásně zpívala, až to vlci neunesli, zlomili jí vaz a snědli)… chtěl jsem jít na pomoc dívce, kterou znásilnil a utopil… silná věc… a on? Magický a uhrančivý ve svém charismatu i herectví… zlínští herci si o takovém talentu můžou nechat pouze zdát… silná věc… nehorázně výborný on! Sedíme pak s Matym, moc se nám nechce mluvit, a když ano, stejně mluvíme o právě viděném. Se dny, které pak plynou, se pocit – zážitek zintenzivňuje, rezonuje a sílí. Bez možnosti jen tak zapomenout. Myslím, že takto vznikají inscenace, které vystupují ze šedi průměru. Inscenace se sdílností a přesahem. Inscenace a herci, kvůli kterým má rozhodně ještě smysl dělat divadlo.
Petr Nýdrle, ZlínPlus.cz 7.6.2014.

Ale komplikace letos byly i kolem opričnika Karla Drobného, který má sice natáčecí termíny, ale nějak se to povedlo vtěsnat.
Z rozhovoru s Janem Kvasničkou, Radek Strnad, Mostecký deník 22.9.2014.

Letošní KULT ale přiveze JEN oceněné inscenace. „Představí se v nich spousta zvučných jmen, namátkou Ivan Trojan, Miroslav Krobot, Josef Polášek, Karel Dobrý, Lenka Dusilová a další,“ řekl Jan Kvasnička, zakladatel Kultu. /…/ „Klip dělali jako loni Ideamakers. Použili fragmenty z představení, která Kult uvede. Jsou tam záběry tanečníků z VerTeDance, kteří umí popírat fyzikální zákony, jsou zde expresivní záběry Markéty Vacovské v boxerském ringu, strašidelný Karel Dobrý ze Dne opričnika, Miroslav Krobot v Rackovi, obří projekce Veroniky Švábové v Mracích a retro z loňské inscenace roku Zlatá šedesátá,“ řekl ke klipu, který uvidíte na webu ustecky.denik.cz.
Radek Strnad, Mostecký deník 9.10.2014.

Krutý Dobrý opričnik. „Den opričnika“ s Karlem Dobrým v téměř jediné roli byl neskutečná síla. Sledovali jsme tragikomický i drastický příběh člověka, který měl v Rusku za úkol udržovat morálku a ctít hodnoty. Týral občany, vraždil je. Nutit jednoho muže žvýkat a jíst papír z knihy „závadného obsahu“, to bylo to nejmenší.
Radek Strnad, Mostecký deník 27.10.2014.

Karel Dobrý z rukou naší tajemnice Anny Vondráčkové prapodivný černočerný obraz Michala Pěchoučka coby hlavní cenu za herecký výkon bez ohledu na žánry přebíral. Trochu se podivoval, kdože to dvakrát pro ceny si přišel. Toť bard avantgardy přicházející Petr Boháč, jehož inscenace nejen Divadelními novinami, ale i Českou taneční platformou a dokonce až na Fringe Festivalu v Edinburgu oceňovaná, v boxerských provazech hraná – One Step Before the Fall – dvě Ceny DN sobě odnesla. Jednu sám Boháč jako režisér v oboru alternativní divadlo a druhou tanečnice Markéta Vacovská coby tanečnice v oboru tanec a balet. Ta avantgarda je nějaká všežravá, třískl Dobrý do stolu. Když jsme byli mladý, stačilo nám pivo. Tak jsme oficiální předání našich Cen ve foyer pražského Divadla Na zábradlí decentně ukončili a u místního baru s oceněnými až do rána popíjeli.
O Cenách Divadelních novin, Divadelní noviny 1.11.2013.

Hercem roku je dle kritiků zlověstný Karel Dobrý, Pařízek vyhrál za inscenaci Havla. /.../ Titulní role v inscenaci Den opričníka vynesla herci Karlovi Dobrému cenu Divadelních novin. O vítězích rozhodovalo třiadvacet kritiků, kteří zvolili nejlepším režisérem Dušana Pařízka za nastudování Zahradní slavnosti. Výroční cenu Divadelních novin za herecký výkon sezony bez ohledu na žánr převzal v úterý odpoledne v pražském Divadle Na zábradlí Karel Dobrý za titulní roli v inscenaci Den opričníka, kterou v režii Kamily Polívkové uvádí pražské Studio Hrdinů. „Den opričníka nevyhnutelně stojí a padá s výkonem hlavního představitele. Karel Dobrý je nesmírně charismatický, doslova magnetizující herec, který má jakousi zlověstnost už od pohledu v sobě,“ napsal Michal Zahálka v recenzi pro Hospodářské noviny.
O Cenách Divadelních novin, -kul-, Hospodářské noviny 16.10.2013.

S výkonem Karla Dobrého inscenace Den opričníka nevyhnutelně stojí a padá. Dobrý je charismatický, doslova magnetizující, elegantní, mnohdy jemný, ale přesto ve výsledku výhrůžný a brutální. Čaruje pohybem i slovem, Daniloviče představuje tu jako přísného kantora, který vidí vše a trestá slovem, tu jako sadistického násilníka, tu jako přehlíživého elegána. Ač je sám na víc než stovku diváků, dokáže všechny a všechno až mrazivě suverénně ovládnout.
Oficiální stránky Cen Thálie leden 2014.

A i když Studio samo nakonec nominaci neproměnilo, získalo cenu pro nejlepší mužský herecký výkon roku pro vynikající sólovou kreaci Karla Dobrého v tamní inscenaci Sorokinova Dne opričníka.
O Cenách Alfréda Radoka, Radmila Hrdinová, Novinky.cz 10.3.2014.

Za herecký výkon byli oceněni Karel Dobrý v titulní roli hry Den opričníka, kterou uvedlo Studio hrdinů, a Tereza Vilišová jako Amy v inscenaci Můj romantický příběh. Nastudoval ji Daniel Špinar v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. Dobrý byl na Radokovu cenu navržen podruhé. Oba herci byli za své role nominováni i na Thálie, Dobrý za ni navíc převzal na podzim cenu Divadelních novin.
O Cenách Alfréda Radoka, E15 10.3.2014.

Role ve hře Den opričníka, za niž na podzim získal cenu Divadelních novin, mu teď vynesla Cenu Alfréda Radoka a úspěšný tah může skončit ziskem Thálie, na kterou je rovněž nominován.
O Cenách Alfréda Radoka, E15 10.3.2014.

Za herecký výkon byli oceněni Karel Dobrý v titulní roli hry Den opričníka, kterou v režii Kamily Polívkové uvedlo Studio Hrdinů, a Tereza Vilišová jako Amy v inscenaci Můj romantický příběh. /…/ Dobrý byl na Radokovu cenu nominován podruhé. „Tato role není pro mě výjimečná – snad jen rozsahem textu. Sám na jevišti nejsem, mám tam spoustu spolupracovníků včetně režisérky Kamily Polívkové, která to celé vymyslela a sepsala. Vzniklo to s velkou lehkostí,“ řekl Dobrý, který byl v 90. letech členem Divadla Na zábradlí. Od roku 2002 byl bez stálého angažmá, nyní působí v činohře Národního divadla, kde se koncem února představil jako Tartuffe a čeká ho role v inscenaci Ze života hmyzu.
O Cenách Alfréda Radoka, Aktuálně.cz 9.3.2014.

Ocenění pro nejlepšího herce patří Karlovi Dobrému za výstřední exhibici jednoho herce ve hře Den opričníka. Nastudovala ji Kamila Polívková v pražském Studiu hrdinů, kde se Ceny Radoka letos předávaly. Za předvádění heroických činů spáchaných během jednoho dne je Dobrý nominován i na Cenu Thálie. Navíc za ni loni na podzim převzal výroční cenu Divadelních novin.
O Cenách Alfréda Radoka, -jab-, ČT24.cz 8.3.2014.

„Doteďka nic nemělo cenu, a odteď už to zase žádnou cenu mít nebude.“, řekl při předávání Karel Dobrý.
O Cenách Alfréda Radoka, Petr Meškán, pořad České televize Události 9.3.2014.

Za herecký výkon byli oceněni Karel Dobrý v titulní roli hry Den opričníka, kterou v režii Kamily Polívkové uvedlo Studio hrdinů, a Tereza Vilišová jako Amy v inscenaci Můj romantický příběh. „Vzápětí je mnohem těžší to nějakým způsobem obhájit, je to zavazující. Najednou se na představení nahrnou lidi, kteří jdou na mediální upozornění, že to obdrželo cenu. Přijdou už s nárokem ‚Ukažte nám, co tu cenu dostalo‘. Je to těžké, jako by člověk pak hrál pod mikroskopem,“ komentuje ocenění Karel Dobrý.
O Cenách Alfréda Radoka, Michaela Vetešková, Rozhlas.cz 8.3.2014.

Také Karel Dobrý vyzrál v zajímavou hereckou osobnost a nezaměnitelný typ – byl sice oceněn za roli Andreje Daniloviče ve Dni opričníka, ale v současné době hraje i jiné role, které stojí za to vidět, například Tartuffa v Národním divadle.
O Cenách Alfréda Radoka, Jana Machalická, Lidové noviny 10.3.2014.

Jinak největší napětí v udělování „Radoka“ přinesla kategorie Mužský herecký výkon. Proti sobě stanuly tři herecké veličiny – Miroslav Krobot, Vladimír Javorský a Karel Dobrý, přičemž cenu nakonec získal ten posledně jmenovaný za titulní roli ve hře Den opričníka. Potkala jsem Karla chvíli před udělením ceny u stolku s vínem, kam si přišel rovnou pro čtyři skleničky bílého, prý aby se mu to napětí podařilo lépe zvládnout. Cenu pak skutečně dostal, načež se začal uvolňovat flaškou jemné domácí moravské slivovice, ze které byl tak nadšen, že se pak odmítal fotit jinak než s ní. /…/ „Hele, asi bych měl tu cenu dát Vláďovi. Hned zítra to udělám!“ rozohnil se oceněný herec Karel Dobrý po odchodu Javorského z Veletržního paláce. „Ta cena prostě patří Vláďovi!“, nenechal si své stanovisko rozmluvit Dobrý. „Já mu ji prostě zítra dám a hotovo,“ sdělil rozhodně a pak si vítězný odlitek lístečku položil vedle své pravé ruky, na místo, kde mu už dlouhá léta chybí malíček. Chvíli se na ni díval a pak vyřknul: „Anebo ne, tak já si ji teda nechám, no. Myslím, že moje máma z toho bude mít radost, tak kvůli ní,“ uvolil se nakonec Karel k přijetí ceny.; Jak říkám, akce to byla veselá a plná zážitků. Více již přináším ve své fotogalerii, kde je zobrazeno všechno – Karel Dobrý před udělením, Karel Dobrý po udělení, polévka Michala Pěchoučka (tedy obě dvě), nechybí ani selfie s Vladimírem Javorským, pro kterého to prý byla (stejně jako před měsícem pro básníka Krchovského) jeho první selfie, a jako malý drobný bonus jsem přidala i fotku panenky Sidonie, trochu zamazané od krve, kterou jsem následující den získala na bleších trzích za krásných 50 korun. /…/ Běsy zmítaný herec Karel Dobrý se svou Cenou Alfréda Radoka za kategorii mužský herecký výkon po skončení ceremoniálu. Cenu ve tvaru lístečku použil jako prodloužení svého malíčku pravé ruky. /…/ Paní Tereza, životní partnerka Karla Dobrého, se kterým má dvě děti, si rovněž pochutnávala na občerstvení z plastového talířku. Její partner jí věnoval svou kytici žlutých růží.
O Cenách Alfréda Radoka, Olga Path Štiplová, Extra.cz 10.3.2014.

Pro nejlepšího herce, Karla Dobrého, bylo ocenění za výkon v roli Pařeza ve Dni opričníka Kamily Polívkové již druhé v řadě (v říjnu loňského roku obdržel Cenu Divadelních novin), a na další je už nominován (Ceny Thálie). Možná i pod dojmem z večera se později, při přebírání ceny, podělil o svůj ryzí nihilismus a proslov neprotahoval.
O Cenách Alfréda Radoka, „Czamrak“, Kulturio.cz 11.3.2014.

Výkonem Karla Dobrého ve hře Den opričníka zabodovalo pražské Studio Hrdinů. Jeho konkurenty jsou Miloslav König za ztvárnění Maupassantova hrdiny v inscenaci Miláček v Kladně a Petr Mikeska, který v Mladé Boleslavi zazářil jako Paul Verlaine v Úplném zatmění.
O nominacích na Cenu Thálie, Aktuálně.cz 29.1.2014.

Spolu s Mikeskou byli na ocenění nominováni také Karel Dobrý (role Andreje Daniloviče v inscenaci Den opričníka v pražském Studiu Hrdinů) a Miloslav König (role Georgese Duroye ve hře Miláček v Městském divadle Kladno).
O nominacích na Cenu Thálie, Michaela Rozšafná, Deník 31.3.2014.

Petr Mikeska zaujal odbornou porotu i kolegium rolí Paula Verlaina ve hře Christophera Hamptona – Úplné zatmění v režii Pavla Kheka. Dostal se tak do užší nominace tří herců, mezi nimiž byli Karel Dobrý (role Pařez – Den opričníka) a Miloslav König (role Georges Duroy – Miláček).
O nominacích na Cenu Thálie, Pavel Svačina, 5plus2.cz 4.4.2014.

Minulá sobota patřila Petru Mikeskovi. Jako Paul Verlaine v inscenaci Úplné zatmění zasáhl odbornou porotu natolik, že Mikesku ověnčila nejprestižnější cenou, jakou lze na poli českého divadla získat. Jak nám prozradil ředitel divadla František Skřípek, překvapení je ještě větší, protože favoritem na ocenění byl Karel Dobrý, jenž byl na Thálii nominován za tutéž roli, která mu vynesla Cenu Alfréda Radoka.
O výsledcích Cen Thálie, Martin Weiss, Boleslavský deník 5.4.2014.

K výběru oceněných celkem není co dodat: členové Kolegia mají na výběr dost výkonů a rozhodli se podle svého. Třeba i konzervativně, protože Karel Dobrý v Nebeského verzi Tartuffa je výborný, ale pro větší část členů jsou nejspíš takové kousky nestravitelné.
O výsledcích Cen Thálie, Jana Machalická, Lidové noviny 31.3.2014.

Druhým poznatkem je snaha poroty zachytit trend oblastních scén. Při pohledu na nominované napříč kategoriemi se však vtírá otázka, zda ta snaha nebyla příliš okatá. Třeba v činohře se nezdá možné, že by z bohaté škály pražských jevišť za celý rok předvedl skutečně silný výkon jen Karel Dobrý v Dnu opričníka.
O výsledcích Cen Thálie, Tomáš Šťástka, iDnes.cz 30.3.2014.

Také obě činoherní výroční Thálie patří mimopražským hercům. Jediný finalista z hlavního města, Karel Dobrý, nominovaný – stejně jako v rámci Radokových cen a Cen Divadelních novin – za roli Andreje Daniloviče v monodramatu Den opričníka (Studio Hrdinů), „hattrick" nedovršil. Členové Kolegia dali v tajném hlasování přednost Petru Mikeskovi, jenž se dostal do závěrečné trojice coby Paul Verlaine z mladoboleslavské inscenace Úplné zatmění (zatímco jeho stejně prokletý souputník Arthur Rimbaud v podání Matouše Rumla pronikl jen do širší nominace).
O výsledcích Cen Thálie, Jan Plachetka, Literární noviny 30.3.2014.

Festivaloví diváci určitě ocení také Karla Dobrého v inscenaci Den opričníka, za kterou získal Cenu Alfréda Radoka za nejlepší mužský herecký výkon v roce 2013, taneční představení Adély Laštovkové Stodolové a dua SKUTR z konce loňského roku Ženy, anebo vůbec poslední reprízu dlouhodobě vyprodané DISKové inscenace Regulace intimity režiséra Jiřího Havelky.
-mar-, Mladá fronta DNES 6.5.2014.

Festival připomene i další kritiky oceněné inscenace: náročný Den opričnika s Karlem Dobrým v pražském Studiu Hrdinů anebo Hamleta v nastudování Švandovo divadla, v němž prince dánského hraje Patrik Děrgel, talent roku 2013 podle Cen Alfréda Radoka.
ČT24.cz 21.6.2014.

Ze sklepa Veletržního paláce přijede Andrej Danilovič, ústřední postava temného Sorokinova románu Den Opričníka. A s ním v nejlepší formě herec Karel Dobrý, ověnčený Cenou Alfréda Radoka.
Petr Mareček, Mladá fronta DNES 20.6.2014.

Karel Dobrý stále exceluje jako ruský opričník ve Studiu Hrdinů. Studio Hrdinů uvádí adaptaci hry Den opričníka od ruského autora Vladimira Sorokina. /…/ Karel Dobrý se ve 20:00 zhostí role člena osobní gardy, který svou postavou demonstruje krutost a absolutní moc. „Karel Dobrý hraje opričníka, což je člen gardy a my v té adaptaci sledujeme jeden jeho den, v průběhu kterého od okamžiku, kdy ráno vstane po velké opici, se postupně dostává do formy a stává se čím dál tím větším monstrem, které kolem sebe šíří strach, násilí. Naše adaptace ukazuje ruskou mentalitu,“ říká o hře Jan Horák, umělecký ředitel Studia Hrdinů.
Český rozhlas 5.1.2015.

Královéhradecký Drak poskytne prostor Cirku La Putyka, poprvé mimo Prahu tu bude uvedena Dechovka skupiny Vosto5 a Karel Dobrý se představí v oceňované inscenaci Den opričníka.
Lidové noviny 30.5.2014.

Drak dnes hostí carský Den opričníka, dramatizaci Sorokinova románu, za niž herec Karel Dobrý získal Cenu Alfréda Radoka.
Petr Mareček, Mladá fronta DNES 28.6.2014.

V Hradci Králové dnes končí 20. ročník mezinárodní přehlídky Divadlo evropských regionů, oslava komedie na deset dní probudila historické centrum. /…/ Z letošního svátku zůstanou v paměti třeba uhrančivý výkon i hlas Karla Dobrého v Sorokinově Dni opričníka, hravost, muzika i dojetí v komedii O líné babičce, autentická tíseň z Havelkovy Dechovky, strach o akrobaty z Dolls i Marie Spurná jako Olga v hudební férii paradoxů Velvet Havel.
Petr Mareček, Mladá fronta DNES 30.6.2014.

Zatím poslední premiérou ve Studiu Hrdinů byla inscenace Kamily Polívkové Den opričníka od Vladimíra Sorokina. V překladu Libora Dvořáka účinkuje Karel Dobrý, který je za jinou roli ve stejném divadle nominován na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Mužský herecký výkon.
-rath-, Týdeník Rozhlas 19.2.2013.

Také kvůli tomu, že ve scénografce Kamile Polívkové, objevilo a podpořilo její režijní talent, který prokázala mimo jiné v inscenaci Den opričníka s Karlem Dobrým v ústřední roli. /…/ Jenomže ono je to do důsledku všechno trochu druhořadé, ve srovnání s tím, kvůli čemu je skoro nezbytné nenechat si Den opričníka ve Studiu Hrdinů ujít. A tím není nic jiného, než herecký výkon Karla Dobrého. Pominu-li moji soukromou domněnku, že současná česká divadla zřejmě nedisponují charismatičtějším hercem (a se šílenějším výrazem), způsob jakým staví figuru opričníka z nahého, kocovinou schváceného a v podstatě bezbranného člověka až k vlastní mocí se opájející zrůdě, je prostě fascinující. Karel Dobrý není jen opričníkem, chvílemi je také Andrejem, křehkým homosexuálem, fanatickým obdivovatelem Gosudara, primabalerínou, carskou Rusí, dirigentem – zkrátka každým jedinečným mikroskopickým dílkem skládačky utvářející charakter (byť ne zcela hrdinný). Divákům se tak dostane zhruba hodinu a čtvrt trvajícího absolutního hereckého nasazení s mnoha rovinami, od tichých a minimalistických, přes pantomimu a téměř tanečně-pohybové vyjádření, až po vyloženě zběsilé situace plné řevu a akce. S přihlédnutím k faktu, že jde o monodrama podpořené jen pár bezejmennými, účelovými postavami, které si opričník vytahuje přímo z hlediště (čímž dává poměrně nenásilně vyniknout tíživému pocitu, že příště to můžete být třeba vy, jakožto občan carského Ruska), patří herectví Karla Dobrého momentálně k tomu nejlepšímu, co vám české divadelní scény mohou nabídnout. /…/ Kamila Polívková si s sebou do Studia Hrdinů přinesla z Divadla Komedie inscenaci textu Sam, dramatičky Kathariny Schmitt a když pak, už ve Studiu Hrdinů, v únoru uvedla dramatizaci Sorokinova Dne opričníka, ukázalo se, že obě inscenace mají nemálo společného. Předně – Sam i Den opričníka jsou v podstatě monodramata obsazená skvělými herci. Přímo tak svádí k minimalistické režii postavené hlavně na výkonech Karla Rodena (Sam) a Karla Dobrého (Den opričníka).
Brigita Zemen, O divadle.cz červenec 2013.

Po ukončení činnosti Pražského komorního divadla (Kamila Polívková) stála u zrodu další progresivní scény – pražského Studia Hrdinů, kde působí především jako režisérka. Její inscenace Den opričníka (vlastní adaptace románu Vladimira Sorokina) vzbudila velký ohlas, protagonista Karel Dobrý získal za herecký výkon Cenu Divadelních novin, Cenu Alfréda Radoka 2013 i nominaci na Cenu Thálie.
Lidové noviny 7.11.2015.

K inscenacím Studia Hrdinů lze mít různé výhrady. Ty nejvážnější by mohly spočívat v jakési „provizornosti“ či rozvolněnosti jejich tvaru. Za ním často až příliš vnímáme spíše myšlenku a koncept, než abychom byli strženi spontaneitou a brilancí herecké tvorby. Jsou tu ovšem výjimky jako mnohokrát oceněný výkon Karla Dobrého v inscenaci Den opričníka.
Marie Reslová, Hospodářské noviny 30.5.2016.

Potemnělé předsálí a v něm Karel. Ve vaně. Dobrý. Co že to má dneska udělat? No tak ráno je tam znásilnění ve vaně, pak ustřelit hlavu tomu šmejdovi z první řady, pustit psy... jo, a dát namrazit vodku. Takový normální den jednoho opričnika. Nadčasová satira Vladimíra Sorokina v režii Kamily Polívkové s Karlem Dobrým v hlavní roli, který dělá čest svému jménu a podává nedostižný výkon. Není jen Dobrý, je nejlepší. Cenu Alfreda Radoka už má dávno doma. Opričnik. Stoupenec cara, člen jeho osobní gardy a loajální ctitel. Jaký je? Na lidi trochu pes. Pes, jenž s neutuchající věrností chrání svého pana přede všemi. Pes, který vrčí, kouše a trhá. Pes, který poslušně hlídá a spí vždy jen na jedno ucho. Pes, který vyčenichá, co se dá. Pes, který může mít vzteklinu a vymknout se kontrole. Pes, který je také symbolem opričnictví. Jaký je pes, takový je opričnik. Opričné vojsko je zpět. Ruský spisovatel a dramatik Vladimír Sorokin si pohrává s myšlenkou, jak by to vypadalo, kdyby opričnina nebyla oporou pouze pro samoděržaví Ivana IV. Hrozného v šestnáctém století, ale i mocného cara Gosudara v roce 2027. Opričnik Andrej Danilovič si naopak pohrává s myšlenkou zcela jinou. Co kdyby jich nebylo? Zjihlý opričnik při takové představě tiše pláče nad vanou. Tato představa je pro něj příliš hrůzostrašná, jeho obětem však umožňuje žít a přežít. Aby mohl ještě lépe a zodpovědněji chránit svou vlast a svého milovaného cara, potřebuje jen pár maličkostí. Chlast, drogy a padnoucí oblek. S uhrančivostí kobry sleduje vše živé kolem. Je všudypřítomný, i když se nepohne z místa, každé jeho gesto přikovává přihlížející k podlaze víc a víc. Krev, která při sledování opričnikova počínání tuhne v žilách, je cítit všude kolem. Andrej Danilovič je mužem zcela oddaným věci. Týrání, vraždění a prznění žen nepřátel státu je pro něj denním chlebem a zároveň oblíbenou kratochvílí. Cizí krev jej nepošpiní, naopak ji hrdě ponese na svých rukou. Nad těly svých obětí pak bude promlouvat o tom, jak ho trápí takové zlozvyky jako kouření a zasněně rozprávět o bělosti sněhu, jenž má tu moc vše skrýt. Bude zpívat tenkým hláskem malého chlapce tichou modlitbu a bude to ještě děsivější než mučení v přímém přenosu. Opričnikovo chování bere dech. Herectví Karla Dobrého taky. Atmosféru skvěle dotváří jednoduchá scéna s vanou a přítmím, jež je dostatečně zlověstné. (Výpravu má na svědomí rovněž režisérka Kamila Polívková.) Opričninu si nevybíráte, ona si vás najde sama. A když s vámi náhodou někdy skoncuje, už nebudete chodit, budete se jen plazit. Když s námi Andrej Danilovič skončil, poslušně jsme se odplazili. A můžeme být rádi. Tohle si totiž budeme pamatovat a budeme rádi, že jsme byli u toho. Nezbývá než si přát, aby Karel byl tak dobrý i nadále. A aby opričniků nebylo. A aby se velice aktuální poselství této inscenace doneslo k co největšímu počtu diváků.
Dominika Prokopová, Full Moon Zine 23.6.2014.

Součástí festivalu bude i páteční divadelní představení Den opričníka v Roškotově divadle. V něm září člen činohry Národního divadla Karel Dobrý, který předloni získal za svůj výkon Cenu Alfréda Radoka.
Jaroslav Hubený, Mladá fronta DNES (region Pardubický) 9.4.2015.

Nejen milovníci divadla si přijdou na své v pátek, kdy v Roškotově divadle proběhne představení Studia Hrdinů Praha Den opričníka. V hlavní roli se zde objeví mnohokrát oceněný člen činohry Národního divadla Karel Dobrý.
-tz-, Orlický deník 7.4.2015.

Karel Dobrý se představí v oceňované roli opričníka. /…/ Prvním na řadě bude v pátek 8. 5. od 19.30 hodin činohra Den opričníka. Pražské Studio Hrdinů přiveze inscenaci režisérky a scénografky Kamily Polívkové v hlavní roli s hercem Karlem Dobrým. Ten získal za roli opričníka Andreje Daniloviče Cenu Divadelních novin za herecký výkon sezóny, Cenu Alfréda Radoka 2013 v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon a nominaci na Cenu Thálie.
-jv-, Jihlavské listy 7.5.2015.

V pátek se do jihlavského DIODu vrací pražské Studio Hrdinů s inscenací Den opričníka s Karlem Dobrým v hlavní roli. Ten získal za hlavní roli Cenu Alfréda Radoka a nominaci na Thálii. /…/ „Konečně se nám podaří završit naši spolupráci s pražským Studiem Hrdinů a přivézt do Jihlavy jednu z jejich nejúspěšnějších inscenací Den opričníka s Karlem Dobrým v hlavní roli. Představení ověnčené řadou cen je klíčovou událostí naší letošní sezony,“ uvedl za DIOD Přemysl Martinek. Karel Dobrý získal za roli Andreje Daniloviče Cenu Divadelních novin za herecký výkon sezony, Cenu Alfréda Radoka 2013 v kategorii Nejlepší mužský herecký výkon a nominaci na Cenu Thálie. /…/ „Den opričníka je doslova virtuózní hereckou exhibicí. Dobrý čaruje pohybem i slovem, Daniloviče představuje tu jako přísného kantora trestajícího žáčky, kteří si čtou pod lavicí, tu jako sadistického násilníka, tu jako přehlíživého elegána,“ napsal divadelní kritik Michal Zahálka pro server iHned.cz.
Lucie Žáčková, Jihlavský deník 6.5.2015.

Karel Dobrý, jemuž odborná porota za mimořádně sugestivní výkon v této roli vloni udělila cenu Thálie. „Takovou psychopatickou osobnost, jakou ztvárnil Karel Dobrý v roli opričníka, není jednoduché vidět, ale k Jednomu světu to určitě patří,“ vyjádřil se Petr Kulhavý.
Orlický deník 14.4.2015.

Ať už je důvod přerušení spolupráce mezi hercem Karlem Dobrým a scénou Studio Hrdinů jakýkoli, bit na tom bude divák. Derniéra totiž kvůli tomu čeká i oceňovaný kus Den opričníka v režii Kamily Polívkové. Skvělá inscenace Sorokinovy knihy a Dobrého vyčerpávající výkon si zaslouží být stálicí s bezpočtem repríz.
Tomáš Šťástka, Mladá fronta DNES 5.12.2015.

Až teď jsem na ČT art viděl Sorokinův Den opričníka ze Studia Hrdinů s famózním Karlem Dobrým. Naprosto syrový zážitek z blízké budoucnosti inspirovaný temnými děsy z dob cara Ivana Hrozného. Z hlubin, které se v poslední době zase dost hrozivě vynořují… Nemůžu to dostat z hlavy!
David Smoljak, scénárista a publicista, Reflex 21.4.2016.

Cenami ověnčený herecký výkon Karla Dobrého ve scénické verzi románového bestselleru V. Sorokina v pražském Studiu Hrdinů.
Týdeník Televize, 1.3.2016.

Karel Dobrý (role Pařeza – Andreje Daniloviče v Sorokinově hře Den opričnika v autorské úpravě režisérky Kamily Polívkové) patří k nejvýraznějším osobnostem pražského Studia Hrdinů. Na scéně ve Veletržním paláci s jeho výkonem inscenace nevyhnutelně „stojí a padá“. Herec vytváří postavu v charismatické, doslova magnetizující šíři. Je elegantní, mnohdy až jemný, přesto ve výsledku výhružný a brutální. Čaruje pohybem i slovem. Postavu Daniloviče představuje jako přísného kantora, který vidí vše a trestá slovem, jinde coby sadistického násilníka, rovněž v rovině přehlíživého elegána. Diváky ve svém monologu dokáže mrazivě suverénně ovládnout.
Tomáš Hejzlar, Haló noviny 24.2.2014.

Prožívalo sobotu celé divadlo?
Já i Pavel Khek jsme byli přímo na místě – v Národním divadle i na následné oslavě na Žofíně. Byl to nádherný a nezapomenutelný večer. Obraceli se na nás spousty lidí a upřímně gratulovali, měli z toho radost. Možná také proto, že to bylo největší překvapení večera.
Jak to?
Všeobecně se očekávalo vítězství Karla Dobrého, který už za svůj výkon v roli Andreje Daniloviče v inscenaci Den opričníka získal Cenu Alfréda Radoka. Očekávalo se, že jak mužská, tak ženská Thálie okopírují právě výsledky Cen Alfréda Radoka. Petr Mikeska tak byl největším překvapením letošních Cen Thálie.
Z rozhovoru s Františkem Skřípkem (ředitelem Městského divadla Mladá Boleslav) o Cenách Thálie, Martin Weiss, Boleslavský deník 1.4.2014.

Dalšími nominovanými na Thálii jsou zkušení herci Karel Dobrý a Petr Mikeska. Jak vidíte své šance na získání ceny?
Podle mě je velkým favoritem Karel Dobrý. Neviděl jsem bohužel ještě představení, za které je nominován, ale myslím si, že je to jeden z nejlepších českých herců.
Z rozhovoru s Miloslavem Königem o Cenách Thálie, Gabriela Krejčová, Kladenský deník 29.3.2014.

Úvodními větami z četby dnes už slavného románu Den opričnika, známého u nás nejen v podobě knižní, ale také z oceňované divadelní inscenace Studia Hrdinů s Karlem Dobrým v hlavní roli, otevíráme další téma.
Z rozhovoru s Vladimírem Novotným, Ondřej Konrád 11.8.2015.

Zatímco si tamní kus s excelentním Karlem Dobrým vzal ze Sorokina jen způsob vyjádření a vybudoval svébytnou inscenaci, je zdejší Den opričníka více věrný původnímu textu. /…/ Den opričníka v podání Tygra v tísni je zajímavým kusem, který si bere z původní novely to nejlepší – syrovost, skvělý jazyk a uvěřitelnou vizi Ruska. Vyrovnat se verzi s Karlem Dobrým je však nemožné a od derniéry uplynulo příliš málo času.
Tomáš Šťástka, Mladá fronta DNES 5.5.2016.

Po skvělé inscenaci ve Studiu hrdinů s nezapomenutelným Karlem Dobrým přišel se svým čtením a viděním Sorokinova základního textu ruský divadelník a recitátor Vladimir Benderski. /…/
Vladimire, mně se to představení ohromně líbilo. My jsme našim posluchačům pustili pár záběrů z toho, jak to vypadalo. Tady byla samozřejmě velmi dobrá a úspěšná inscenace Studia hrdinů s Karlem Dobrým. Viděl jste ji? A v čem jste ji chtěl nenapodobit, nebo dokonce překonat?
Viděl jsem ji, moc se mi líbila, ale si myslím, jak jsme už o tom zmiňovali, je to opravdu taková jakoby česká, česká verze toho, jak by té, ta inscenace měla vypadat. A mně se chtělo udělat opravdu něco s tím originálním děsivým syrovým divokým cítěním. Nespoutaným žádnými konvencema. Doufám, že to, že se nám to podařilo.
Z rozhovoru s Vladimirem Benderskim, Libor Dvořák, pořad Českého rozhlasu Den podle… 1.3.2016.

Milí diváci, velmi se omlouváme, ale z osobních důvodů nebude moci na festival přijet herec Karel Dobrý, tudíž se ruší plánované představení Den opričníka. NÁHRADA bude ovšem více než adekvátní: Studio Hrdinů představí svou novinkovou pecku ČERNÁ ZRCADLA, apokapyltický příběh s Ivanou Uhlířovou, držitelkou Ceny Alfréda Radoka, v režii Kathariny Schmitt.
Oficiální stránky festivalu Dream Factory Ostrava, 8.6.2013.

Proč jste si vybrala zrovna Den opričníka?
S návrhem inscenovat román Vladimíra Sorokina Den opričníka s Karlem Dobrým v hlavní roli přišel jako první Dušan Pařízek a opět se, jako už mnohokrát, ukázalo, že jeho schopnost motivovat a inspirovat ostatní je skutečně výjimečná. Moje první reakce byla odmítavá. Nevěřila jsem, že bych byla schopná herce tohoto „kalibru“ se svými zkušenostmi ukočírovat. Když jsme pak hledali s Honzou Horákem titul pro první sezónu ve Studiu Hrdinů, shodli jsme se na tom, že by stálo za to se o to pokusit. Román jsem si znovu přečetla a po krátkém rozhovoru s Karlem se rozhodla ho upravit do podoby monodramatu. Zaujal mě především Sorokinův specifický jazyk, který až groteskním způsobem popisuje poměry v současném Rusku, a zdůrazňuje tak veškerou absurditu nejen tamějšího vládnoucího totalitního režimu.
A co spolupráce s Karlem Dobrým? Ukočírovala jste ho?
Karel je jeden z nejcitlivějších a nejtalentovanějších herců, se kterými jsem měla možnost spolupracovat. Jeho schopnosti jsou skutečně výjimečné, to je, myslím, známá věc. Než jsme začali text Opričníka vůbec číst, strávili jsme víc než dva týdny jenom rozhovory. O všem možném, hlavně ne o práci. Po čase jsem pochopila, že se mu jednoduše nechce(!) začít. Že vlastně jenom společně oddalujeme chvíli, kdy se budeme muset zabývat tím, co je v této inscenaci hlavním tématem – přitažlivostí zla. Karel je typem herce, který vždycky, jak se říká, „pustí chlup“. Neschovává se za nějakou osvědčenou masku, nezachovává si odstup. K materiálu, který má k dispozici, nepřistupuje z vnějšku. To samozřejmě něco stojí. Takový způsob práce je extrémně vyčerpávající, ale umožňuje dostat se k podstatě věcí přímou, nejkratší cestou. Jakmile jsme začali opravdu zkoušet, stačilo formulovat koncepci, vysvětlit tu kterou konkrétní situaci, nastavit hranice a určit směr. Věděla jsem přesně, co chci, a protože jsme si v tomto ohledu, myslím, rozuměli, byl Karel velice rychle schopen moje představy naplnit.
Z rozhovoru s Kamilou Polívkovou, Vladimír Hulec, Mladá fronta DNES 30.8.2013.

A tak ses po Karlovi Rodenovi vrhla na Karla Dobrého?
Karla Dobrého jsem znala už z Komedie a vždycky mě hrozně bavil, protože on je opravdu výjimečný herec. Má sice všelijakou pověst, vyvádí kde může, ale práce s ním je neobyčejně inspirativní. Mě na něm třeba fascinoval způsob zkoušení. On není schopen dělat něco „technicky“ nebo „zatím“. Takže ať se jedná o čtenou zkoušku, nebo o přesun do prostoru, Karel vždycky pracuje na sto procent s těmi prostředky, které má v tu chvíli k dispozici. (Trochu ho podezřívám z toho, že kvůli tomu, aby to měl rychle za sebou.) Při zkoušení Opričníka jsme až na poslední – generálkový týden nikdy úplně nenaplnili určený čas. Bylo to prostě raz dva.
Jak to?
Jemu se do zkoušení moc nechtělo a já z toho byla ze začátku trochu nervózní, protože jsem si říkala, že už prostě musíme začít, jinak to nemůžeme stihnout. Pak jsem ale pochopila, že když ho nechám pracovat vlastním tempem a nebudu ho do ničeho nutit, tak to stejně udělá skvěle. Každou zkoušku jsme začali tím, že jsme dlouho mluvili o všem možném, pak jsme chvilku řešili, jak to vidí on a jak si to představuju já, a Karel to pak prostě udělal tak, že to bylo perfektní a mohli jsme jít na pivo. A tak jsme nikdy nezkoušeli celé určené 4 hodiny, protože jsme i za polovinu času udělali spoustu práce a fungovalo to.
Z rozhovoru s Kamilou Polívkovou, Brigita Zemen, O divadle.cz září 2013.

Za hlavní roli v Sorokinově Dni opričníka v její režii získal nedávno Karel Dobrý Cenu Alfréda Radoka. /…/
Den opričníka je hrou o zneužívání neomezené moci…
… ale taky o přitažlivosti ZLA!
To mi prosím vysvětlete?
Opričník vás, přestože reprezentuje to největší zlo a běsy, zároveň něčím přitahuje a fascinuje. Což také souvisí i s obsazením hlavního představitele Karla Dobrého. Je to docela zřetelné na reakcích publika. Hlavní heroj se před vámi předvádí v plné síle, naparuje se, dokonce tančí, zpívá, vypráví, jeho historky jsou však poněkud krvelačné. Dobře se bavíte do doby, než vám dojde, že je skutečný, že své oběti opravdu mučí a zabíjí. Rádi se na to koukáme – zobrazování násilí v médiích i hraných filmech se stalo běžnou součástí našich životů. Z nějakého důvodu to potřebujeme. Možná je to tím, že ty naše životy už jsou tolik oproštěné od velkých rizik, nebezpečí a strachu o přežití. Žijeme si dobře, chodíme po kavárnách a diskutujeme.
Mimochodem, Karel Dobrý se nechal v Reflexu slyšet, že nastudování opričníka bral jako terapii vašeho vztahu…
To mě trochu pobavilo. Ale je fakt, že naše setkání během zkoušení občas terapii připomínala (smích). Já jsem do Divadla Komedie přišla až poté, co odtamtud byl Karel takzvaně odejit. Samozřejmě jsem ale slýchala všechny ty historky o něm – on sám je ostatně taky rád a velice poutavě vypráví. Jednou jsem se s ním potkala v kavárně, spíš vlastně v baru, protože už bylo později, a denní kavárenská atmosféra se dávno přenesla do noční. Karel nebyl v dobrém rozmaru a došlo k docela nepříjemnému střetu. Tedy spíš slovnímu útoku z jeho strany. A on v tomto směru dokáže být opravdu surový. Od té doby jsem se mu snažila vyhýbat. Až přišel nápad obsadit ho do role opričníka. Mimo jiné nápad Dušana Pařízka. Vzpomněla jsem si tehdy na jednu větu Davida Jařaba (kmenový režisér Divadla Komedie; pozn. red.): „Když se něčeho bojíš, tak si na to sáhni.“ Tato věta se pro mě stala při přípravě inscenace vlastně osobním motem. Bojím se násilí, bojím se tupců s neomezenou mocí, bojím se vlivu sebestředného Ruska, bála jsem se Karla Dobrého. Dostatek důvodů si „sáhnout“. Karla už se nebojím, terapie tedy, alespoň částečně, splnila svůj účel. /…/
Ve Studiu Hrdinů režírujete takové osobnosti, jako je už zmíněný Karel Dobrý nebo Karel Roden. Zkuste je porovnat.
To se moc nedá, protože jde o zcela rozlišné osobnosti s jinými pracovními přístupy…
… ale Karla Dobrého posíláte do studené vany…
… a Karel Roden musí sežrat skleničku… Ale voda v té vaně je teplá! Mou obrovskou výhodou je, že jak ve Studiu Hrdinů, tak i v Komedii jsem si mohla a můžu sama rozhodovat o tom, jakými tématy se budu zabývat. Už jenom to, že víte, co a proč děláte, a vyberete si spolupracovníky, kteří se sami rozhodnou, zda se chtějí, či nechtějí účastnit, je předpokladem k tomu, že si budete rozumět. Tím se eliminuje většina případných překážek už v zárodku. Pamatuji si, jak měl Karel Roden po přečtení hry Sam dojem, že jde o nehratelný text. A to se mu právě líbilo. Má rád výzvy. To Karel Dobrý Opričníka hrát nechtěl, ale protože má taky rád výzvy, tak do toho šel.
Z rozhovoru s Kamilou Polívkovou, Marek Gregor, Reflex 32/2004.

V rozhovorech často zmiňujete filmové režiséry, které máte rád nebo kterými se necháváte inspirovat. Co divadelní režiséři. Sledujete jejich tvorbu?
Dělal jsem inscenace, za kterými si stojím. Všechny se ještě hrají, s výjimkou Kumštu, který skončil po dvou stech reprízách. Ta sorta několika režisérů nebo režisérek, kteří určují, o co v divadle skutečně jde, je odlišná. Myslím, že se nám tohle občas podaří u filmu, být v první linii. U divadla se obdivuji tvorbě Jana Mikuláška, samozřejmě Dušana Pařízka, Miroslava Krobota nebo bratří Formanů. Viděl jsem geniální inscenaci Den opričnika, kterou režírovala Kamila Polívková s fenomenálním Karlem Dobrým. To jsou umělci v oblasti divadelní režie. Myslím, že si umím vybrat text a docílit toho, že komedie má humor.
Z rozhovoru s Janem Hřebejkem, Anna Kottová, Topzine.cz 18.2.2013.

Takže tělesnost rovná se performer.
To je podle mě zásadní pojmenování, aspoň v mém slovníku. Performera odlišuji od tanečníka a od herce. Performer na jevišti nasazuje své já, svoji přítomnost. Tanečníka, když to zjednoduším, vidím jako interpreta – musí být zastupitelný, má alternace – když se podíváme na praxi normálního baletního souboru, tak tanečník plní part určité choreografie. Ale performer přináší svůj osobitý pohled na to, kdo je, proč je, proč to vůbec dělá a jaké má možnosti těla.
Ještě tady máme toho herce…
Herec je v provozu činoherního divadla pro mě srovnatelný s tanečníkem – místo pohybu pracuje s mluveným slovem. A teď netvrdím, že tanečník nemůže mít v sobě kus performera, a netvrdím, že například Karel Dobrý v Opričnikovi je herec bez kusu performera. Nemám potřebu tohle nějak víc vysvětlovat, jenom si to teď rovnám v hlavě.
Z rozhovoru s Petrem Boháčem, Jana Návratová, Taneční zóna 9.6.2014.