Cyrano de Bergerac
Spolek Kašpar
Premiéra v rámci Městských divadel pražských, jehož součástí tehdy Spolek Kašpar byl. Premiéra na scéně Divadla „KÁ“, reprízováno především na scéně Divadla Rokoko. Od sezóny 1993/1994 uváděno v Divadle v Celetné.
Dvojrole: Kristián de Neuvillette & De Valvert
Autor: Edmond Rostand
Režie: Jakub Špalek
Premiéra: 3. 7. 1991.
Později dvojroli alternoval Jakub Špalek.
Derniéra: 30. 6. 1996.
Překlad: Jindřich Pokorný
Úprava: Lukáš Hlavica (s použitím úprav Luboše Pistoria a Pavla Kohouta)
Výprava: Katarína Hollá
Hudba: Vladimír Franz
Šerm: Václav Luks
OBSAZENÍ
Hercules Savinien Cyrano z Bergeracu, básník a ohyzda: Radek Holub
Madelaine Robinová, řečená Roxana: Markéta Potužáková / Zuzana Stivínová
Kristián de Neuvillette, vesnický balík příjemného zevnějšku & Vikomt de Valvert, věhlasný duelant: Karel Dobrý / Jakub Špalek
Hrabě de Guiche, posléze vévoda de Grammont, úspěšný muž: Jakub Saic
Herečka & Montfleury, slavný herec, posléze v tajných službách & Dueňa, španělská vychovatelka & Líza, žena Ragueneauova & Sestra Marta & Kadet: Petra Špalková
Henry Le Bret, voják advokát, přítel: Petr Vobecký
Lignière, básník, opilec a skandalista & Carbon de Castel-Jaloux, kapitán & Mušketýr: Jiří Štrébl
Ragueneau, restauratér, mecenáš umění, posléze lokaj a pak herec & Divák & Kapucín & Kadet: Jiří Bábek / Tomáš Karger
Video
Život s Kašparem (časosběrný dokument o Jakubovi Špalkovi)
Související
Pořady a dokumenty (Život s Kašparem)
Z médií
Interpretační osou režie Jakuba Špalka je vztah Cyrana a Kristiána v podání Radka Holuba a Karla Dobrého. Kromě jejich hereckých výkonů považuji za nepopiratelnou kvalitu představení skutečnost, že nepostrádá generační přisvojení si klasické hry, nejvíce zřetelné právě v modelování obou hlavních hrdinů. /…/ Na Holubově Cyranovi i na Kristiánovi Karla Dobrého zaujme především jejich chlapecká zranitelnost, která však není dána jen věkem interpretů. Lze z ní vytušit obecnější citlivost generace, vyrostlé z konfrontace s přetvářkou komunistické moci. /…/ A onu zranitelnost je možné spatřit i na smutně klaunském nosu Cyrana a v jeho vášnivém tónu, s nímž hájí svou nezávislost, anebo ve vyholené hlavě Kristiána i ve výrazu tváře, jehož skrytá tragičnost předznamenává blízkost smrti. Cyrano a Kristián jsou stejného rodu – fakt, že se jeden z nich neumí brilantně vyjadřovat a druhý přemáhá komplex šeredy, se zdá být nepodstatný proti pocitu vzájemného přátelství, a není to jen láska k jedné ženě, co ty dva spojuje.
Richard Erml, Scéna 20/1991.
Herecké výkony Karla Dobrého (Kristián) a Radka Holuba (Cyrano) patří nejen k ozdobám Špalkovy inscenace Cyrana, které na scéně Divadla Ká a po prázdninách v Rokoku uvádějí Městská divadla pražská. Právě do těchto kreací se snad nejsilněji koncentroval pokus mladé divadelní generace prostřednictvím notoricky známého klasického textu nově a vzrušivě komunikovat s divákem.
Pavel Melounek, Reflex 32/1991.
Kristián de Neuvillette Karla Dobrého je typově velmi dobrý, škoda jen, že místy tak rozpačitý.
Stanislav Vojtíšek, Květy 39/1991.
Kristián pana Karla Dobrého mi splývá s jeho Valvertem a skvělým šermem v prvním jednání. Pak jako by se vytrácel (handicap škrtů). Jen ten frajerský kabát přes ramena na způsob rusko-polských grófů odstřeďoval hutnost jeho sdělení.
Oldřich Vlček, 1991.
Kristián (Karel Dobrý) je vedle bouřlivého Cyrana hezkou, leč bezkrevnou loutkou. Ačkoli sklízí ovoce, nemůže se z něj radovat, protože trpí svou nedostatečností.
Lucie Lomová, Scéna, červenec 1991.