Cabaret

/muzikál/

Divadlo Na zábradlí
Role: Rudolf Schultz, obchodník

Autoři: Joe Masteroff, Joe Kander, Fred Ebb
Režie: Petr Lébl
Premiéra: 30. 11. 1995

Derniéra: 30. 6. 1999. Přibližný počet uvedení: 105.

Cabaret

Libreto: Joe Masteroff
Hudba: John Kander
Texty písní: Fred Ebb
Překlad: Ivana Slámová
České texty písní: Ivo T. Havlů
Německé texty písní: Oto Ševčík
Texty písní v jidiš: Mikuláš Roth
Úprava: Ivana Slámová, Petr Lébl
Dramaturgie: Ivana Slámová
Scéna: Jan Marek
Kostýmy: Kateřina Štefková
Hudební aranžmá: Petr Malásek
Choreografie: Dana Morávková

OBSAZENÍ
Sally Bowles, zpěvačka: Barbora Hrzánová / Zuzana Stivínová
Clifford Bradshaw, spisovatel: Radek Holub
Fräulein Schneider, žena: Jorga Kotrbová
Rudolf Schultz, obchodník: Karel Dobrý
Ernst Ludwig: Bohumil Klepl
Fräulein Kost: Vladimír Marek
Master of Ceremonies (Kabaretiér): Eva Holubová
Dále hráli a zpívali: Darina Korandová, Dana Morávková, Kristina Maděričová, Magdaléna Sidonová / Petra Pogodová, Eva Stanislavová, Ester Janečková (Křížková) / Lucie Vačkářová, Klára Melíšková, Irena Svobodová, Marta Vítů / Jana Holcová, Edita Zákravská, Roman Hybeš, Václav Livora, Tomáš Palatý, Ondřej Poláček, Ludvík Skočdopole a další
Hlas komentáře (ze záznamu): Jiří Šrámek

 

Cabaret Cabaret Cabaret Cabaret – z propagačních materiálů k inscenaci

 

Odkazy

Informace o inscenaci

 

Z médií

V představení zaznamenáváme několik pozoruhodných hereckých výkonů. Mysteriózní konferenciérku Evy Holubové, hodného amerického hocha Bradshawa Radka Holuba, chladnou paní Schneiderovou Jorgy Kotrbové, „vizionárského“ Rudolfa Schultze Karla Dobrého a surově nelítostného Vladimíra Marka, který je kuriózně obsazen do ženské role paní Kostové.
Jan Kolář, Mladá fronta DNES 9.12.1995.

Petr Lébl dokázal, že svět muzikálu (a hudebního divadla) vyhovuje jeho mnohostrannému talentu, s chutí buduje jednotlivá muzikálová čísla, hýří nápady, pohrává si s existencí divadelní iluze, již mu prostředí kabaretu nabízí. Jeho herci navíc dobře zpívají – v tomto ohledu překvapil zejména Karel Dobrý v roli Herr Schultze, tančí a zvládají groteskní polohy svých postav. /…/ Léblův Cabaret má několik silných hereckých výkonů – ať už je to zmíněný Karel Dobrý v roli usměvavého optimisty Schultze, nenápadný Bob Klepl jako aranžér epesního Německa Ernst Ludwig či Vladimír Marek v transvestitní roli slečny Kostové.
Radmila Hrdinová, Právo 15.12.1995.

Dobré pěvecké dispozice prokázali především Barbora Hrzánová, Eva Holubová a Karel Dobrý (tato trojice se podělila o většinu sólových čísel), ale i u zbytku ansámblu byl jindy tak často slýchaný „herecký zpěv“ spíše výjimkou.
Vladimír Mikulka, Denní telegraf 8.12.1995.

Kabaret je muzikál výjimečný už svým silným tematem, na pozadí nastupujícího fašismu v Německu rozvíjí dva melodramatické příběhy bez happy-endu: milostný příběh amerického spisovatele Cliffa (R. Holub) a hvědičky berlínského kabaretu Sally (B. Hrzánová) a dvojice majitelky penziónu Fräulein Schneider (J. Kotrbová) a židovského obchodníka Schultze (K. Dobrý).
Vítězslava Šrámková, Práce 9.12.1995.

Čím neskutečnější a přizračnější je pna Schultz (výborně hraný Karlem Dobrým), tím méně staropanenská a o to brunhildovatější je slečna Schneiderová (Jorga Kotrbová). Právě tohle nesentimentální pojetí tzv. druhého páru nedovoluje ani na okamžik překrýt příběh ústřední dvojice Sally a Clifforda v přesvědčivém podání Báry Hrzánové a Radka Holuba. /…/ I zde dominuje Barbora Hrzánová svým přednesem songů, ale dík přerozdělení zpěvních partů mezi ostatní postavy také Karel Dobrý, v tanečních číslech pak girls and boys v nápadité choreografii Dany Morávkové.
-vš-, Zemědělské noviny 19.12.1995.

Po herecké, profesní stránce je pak Kabaret na dobré úrovni – výborný je Karel Dobrý jako Žid Schultz (překvapivě dobře zpívá), pěvecky výborná Barbora Hrzánová či krásně nesmělý (ovšem pokolikáté už) Radek Holub jako Clifford.
Radka Tesárková, Svobodné slovo 7.12.1995.

Roli Američana Bradshawa bezvadně zvládá Radek Holub (který je B8řiným partnerem v Cabaretu i v soukromém životě) a za zmínku stojí i výkonu Bohumila Klepla, Jorgy Kotrbové, Vladimíra Marka, Karla Dobrého či Evy Holubové.
-hat-, Svobodné slovo 4.7.1996.

V jejím domě (a v kabaretu) se odehrává příběh se stále temnější atmosféru, bytná má navíc vztah k neárijskému panu Schultzovi (Karel Dobrý). /…/ Hrzánová však nepotěšila premiérové publikum sama: hořkost své role se smyslem pro oblouk melodické linky propojila skvěle i Jorga Kotrbová, charakterizačními polohami příjemného tenoru obdařil svou tragikomickou roli Karel Dobrý.
Jan Kerbr, Lidové noviny 4.12.1995.

Je to na Lébla pozoruhodně přímočarý a banálně kontrastní obraz – zcela ovšem odpovídá charakteru druhé poloviny inscenace. Ta je totiž doslovností přímo prokvetlá: hemží se to tu nacistickými uniformami a hákovými kříži, ale i atributy židovskými, kdy výloha krámu zelináře Schultze (Karel Dobrý) je vzorově pogromově rozbita.
Ondřej Černý, Týden 11.12.1995.

Tragičnost doby zosobňují dobrácky naivní Žid Schulz (K. Dobrý) a kabaretiérka E. Holubové, která jako by měla osud země vepsán ve tváři.
Jana Soprová, VPS 4.12.1995.

„Překvapením pro diváky jistě budou výkony Jorgy Kotrbové, Karla Dobrého nebo Radka Holuba“, slibuje Lébl.
Zdeněk A. Tichý, Mladá fronta DNES 30.11.1995.

V Procházce zpíváte a zatím asi nejslavnější muzikálovou roli jste měla v inscenaci Petra Lébla Cabaret. Jak došlo k tomu, že jste Na zábradlí na konci devadesátých let hrála v muzikálu?
Jednou mi Petr zavolal, že Bára Hrzánová je těhotná a že další repríza Cabaretu je za čtrnáct dní. Nebylo co řešit, Sally Bowlesová pro mě rozhodně nebyl protiúkol. V noci jsem se učila texty, na své premiéře je ještě neuměla, herec Karel Dobrý mi normálně napovídal z portálu: What good is sitting alone in your room? Petr Lébl řekl jediné: Drž se Radka Holuba. Ten hrál Cliffa. Ale fakt, že jsem to zvládla, mě posílil. Dva dny před premiérou jsem vyšla ze záchodu, kde jsem se rozezpívávala. Před dveřmi stál Petr Lébl, celý v bílém, a řekl: Teď už se nebojím. Protože mě zřejmě nikdy předtím neslyšel zpívat, jen mu to někdo řekl. Uměl riskovat, to dneska někteří režiséři, zdá se mi, neumějí.
Z rozhovoru se Zuzanou Stivínovou, Veronika Bednářová, Reflex 17/2007.