(„Go slow, honey“)
Таня –Таня (Tanja – Tanja)
Divadlo Na zábradlí
Role: Ivanov
Autor: Olja Muchinová
Režie: Jan Antonín Pitínský
Premiéra: 28. 5. 1997
Obnovená premiéra: 9. 12. 2000. Pražská derniéra: 27. 3. 2002. Poslední uvedení na zájezdě v Berlíně začátkem dubna 2002. Přibližný počet uvedení: 45.
Inscenaci zaznamenala a uvedla Česká televize.
Překlad: Leoš Suchařípa
Dramaturgie: Ivana Slámová
Scéna: Tomáš Rusín
Kostýmy: Zuzana Štefunková-Rusínová, Kateřina Štefková
Hudební spolupráce: Peter Zagar
OBSAZENÍ
Táňa: Zuzana Bydžovská
Ivanov: Karel Dobrý
Vasilij Ochlobystin: Jiří Ornest
Zina, žena, jejíž mládí zničila geometrie: Eva Holubová
Dívka: Theodora Remundová
Chlapec: Petr Štefek
Dělník: Leoš Suchařípa
a další
Související
Z médií
I když hra už svým titulem jaksi upřednostňuje dvě.Táni – Dívku a milenku (Theodora Remundová) a Táňu – manželku (Zuzana Bydžovská) Ivanova (Karel Dobrý), postavou, která vládne jevišti a je téměř ztělesněním socialistického ráje, je Zina. /…/ Ivanov Karla Dobrého je mužem, jemuž citové vzplanutí k Dívce připomnělo a oživilo lásku k vlastní ženě, kterou ovšem tato avantýra od něho oddálila. I Dobrého herectví hýří fantazií jako projev Ornestův. Zůstává však v řádu nápovědí rozvíjejícich především mnohoznačnost čechovovsky laděného textu a někdy se až opájí sám sebou.
Vítězslava Šrámková, Týdeník Rozhlas 28/1997.
Vzápětí ale slova vzlétají do oblak lásky, zejména v dialozích Chlapce (Petr Štefek), Dívky (Theodora Remundová) a Ivanova (Karel Dobrý). Zatímco Štefek si s obrazným textem poněkud nerozumněl, Dobrý vytvořil postavu po jeho duchu.
Jiří P. Kříž, Právo 26.6.1997.
Nejméně „konkrétně“ hraje svého Ivanova Karel Dobrý, ostře střídající extrémní polohy od lyriky nebo nadsazené únavy až po agresivní vzepětí.
Vladimír Mikulka, Denní Telegraf 1997.
Karel Dobrý rozehrává Ivanova rozmáchlými romantickými sebestřednými gesty.
Marie Reslová, Lidové noviny 1997.
Ivanov Karla Dobrého přednese patetické vyznání tajemné Dívce Theodory Remundové a na bílý stolek zabodne jako šipky kytici červených aster.
Zdeněk A. Tichý, Mladá fronta DNES 30.5.1997.
Čím konkrétněji a přesněji v této přece jen efemérní scenérii kreslí herci své postavy, tím lépe pro diváka, který už tak stěží nachází v ději oporu příběhu. V tomto smyslu zůstává své postavě nejvíce dlužen Karel Dobrý (Ivanov). S nasazením romanticky rozevlátého milovníka se pokládá do citového vzrušení i opilého patosu, ale zapomíná více sdělovat o okolnostech a detailech svého jednání.
Marie Reslová, Týden 9.6.1997.
Eva Holubová je typickou ruskou Zinou s „krásnýma nohama“, slepičími otázkami a přestárlou komickou naivitou, Karel Dobrý opileckým patetickým bouřlivákem Ivanovem a Zuzana Bydžovská rezignovanou romantickou a zároveň hysterickou bytostí.
Jana Soprová, Večerník Praha 4.6.1997.
Nepochybně i Karel Dobrý rozumí svému Ivanovovi, jenž se rozkročeně kymácí nad svým životem jako furiantský opilec na zábradlí mostu. Kdysi s Táňou věřili v uskutečnění Majakovského snu „aby už láska nebyla služka a celým světem šla“, dneska žasne nad tím, že láska nemůže bez následků procházet kýmkoliv a kdykoliv.
Richard Erml, červen 1997.
Realizace je místy ještě křehčí navzdory tomu, co se na jevišti děje. Navzdory tomu, jak se kolem potácí život Ziny (Eva Holubová) a Ochlobystina (Jiří Ornest), jak na Ivanova (Karel Dobrý) zabírají okounci … a Dívka (Teodora Remundová).
Lea Hniličková, „14“, 16.6.1997.
Pražské Divadlo Na zábradlí dnes v obnovené premiéře uvedlo „roztančenou tragikomedii o věčném mileneckém míjení“ z pera mladé ruské autorky Olji Muchinové. V ČR poprvé ji představilo v květnu 1997 v režii Jana Antonína Pitínského. Hra se nyní objevila ve stejném hereckém obsazení, tedy se Zuzanou Bydžovskou, Evou Holubovou, Theodorou Remundovou, Karlem Dobrým, Jiřím Ornestem, Petrem Štefkem a Leošem Suchařípou.
Jiří Borovička, České noviny 9.12.2000.
Naposledy tak v této roztančené tragikomedii o věčném mileneckém míjení vystoupili Zuzana Bydžovská, Jiří Ornest, Karel Dobrý, Eva Holubová, Theodora Remundová, Petr Štefek a Leoš Suchařípa.
Deník 11.3.2002.
Vrámci festivalu Prag-Berlin přijelo do berlínského Hebbel Theatru pražské Divadlo Na zábradlí se dvěma svými inscenacemi Ivanov a Táňa, Táňa. Představení Táňa, Táňa režiséra Zdeňka Pitínského mělo v Berlíně derniéru. Nadchlo lehkostí tanečního výrazu herců, u profesionálních tanečníků působících v Čechách jinak nevídanou dynamikou, střihy a nápaditostí Petra Štefka a Karla Dobrého.
Halka Třešňáková, Respekt 8.4.2002.
Olja Muchinová je v Čechách známá především díky překladateli Leoši Suchařípovi, který v Moskvě objevil její hru Táňa – Táňa, parafrázi Čechovova Racka. Přeložil ji a předal režiséru J. A. Pitínskému, ten ji v roce 1997 uvedl v hlavní roli se Zuzanou Bydžovskou a Karlem Dobrým v Divadle Na zábradlí.
Tisková zpráva umělecké skupiny Oldstars 6.3.2015.