/hudební inscenace/
Studio Damúza v Experimentálním prostoru NoD (součást klubu Roxy), později Studio Damúza ve Vile Štvanice (ve spolupráci se souborem Tygr v tísni)
Role: Kazatel
Autoři: Lucie Trmíková, Emil Viklický
Režie: Jan Nebeský
Premiéra: 24. 4. 2013
Od března 2014 roli nově alternoval Jiří Černý (jednalo se o příležitostné záskoky v mimořádných situacích).
Derniéra v Experimentálním prostoru NoD: 27. 4. 2015. Speciální uvedení jako doprovodný program k performanci „Sweet / Sweet / Sweet“ na Nové scéně Národního divadla: 20. 6. 2015. Znovuuvedení ve Vile Štvanice: 6. 12. 2015. Poslední uvedení: 6. 5. 2016. Počet uvedení: 20 (2). Počet odehraných uvedení: 17 (2).
Rozhlasovou verzi inscenace natočil a uvedl Český rozhlas.
Scénář: Lucie Trmíková
V textu použity sonety Williama Shakespeara v překladu Martina Hilského, úryvky z „Knihy Job“ a poezie Else Lasker-Schülerové.
Scéna: Jan Nebeský
Kostýmy: Petra Vlachynská
Hudba: Emil Viklický
OBSAZENÍ
WS, básník: David Prachař
WH, šlechtic: Miloslav König
Černá dáma: Lucie Trmíková
Kazatel: Karel Dobrý / Jiří Černý
Hudebníci: Matěj Kroupa (viola), Peter Binder / Omar Khaouaj (kytara), Emil Viklický (klávesy, ne při každém uvedení)
Video
Audio
Související
Kabaret Shakespeare (rozhlasová verze)
Odkazy
Z médií
Oproti tomuto otevřenému pohledu na svět a na umění stojí v kontrastu postava puritánského kazatele, který všechny hodnoty umění a divadla popírá, a s mefistofelskou ďábelskostí dští síru, tepe nešvary a poukazuje na nebezpečí divadla, jeho škodlivost pro diváky. /…/ Ke spolupráci tentokrát režisér přizval kromě svých pravidelných hráčů Lucie Trmíkové a Davida Prachaře další dva výrazné, expresivní herce – Miloslava Königa a Karla Dobrého. /…/ Hned první replika Kazatele – rudého ďábla s rohy a rudými průhlednými punčocháči na holém těle (v provedení Karla Dobrého) naznačuje základní paradox: Beru na sebe úkol vyhnat vás z divadel! Prohlédl jsem všechny zlořády, které se tu dějí a shledal jsem, že divadlo je rejdištěm Satanovým, semeništěm hříchu a sakristií Ďáblovou. To, co následuje, mu u puritánsky naladěných diváků dává za pravdu.
Jana Soprová, Divadelní noviny 11/2013.
Nakonec i mrazivý kazatel (Karel Dobrý) dštící síru na zkažené dramatické umění a kladoucí si za úkol „vyhnat vás z divadel“ se v tomto režijním pojetí postupně promění v ďábla, který sice jako echo své původní podoby odříká i modlitbu, ale v závěru vesele řádí spolu s prokletými divadelníky. /…/ Pozornost si pro sebe naopak krade démonický zjev Karla Dobrého, jehož rigidní duchovní transformovaný v satana sice nemá přímé uplatnění v ději, ale svým vzezřením i hereckým výrazem zosobňuje neustále přítomné temné podtóny. /…/ Kazatel (Karel Dobrý) může zpočátku připomenout třeba hrbatého státního sekretáře Alžběty I. sira Roberta Cecila, jehož vztah k divadlu nebyl právě vřelý. Pak se ale narovná a ukáže, že má ďábla v těle.
Šárka Nováková, Kulturissimo.cz 2.5.2013.
Ako komentátor vstupuje do diania Diabol Karla Dobrého. Trmíková mu vkladá do úst verše tak, aby v danej situácii pôsobili ironicky a kontrastne. Hneď v úvode nám Dobrý recituje o tom, že divadlo je nutné vyhubiť, a tento apel priebežne opakuje. /…/ No vrcholom celej tejto „nádhernej nechutnosti“ je pseudodiaboliáda Karla Dobrého, najskôr zahaleného v čiernom odeve, no v závere s gýčovými rohmi, čertovským chvostom a červenými silonkami – rozumejte, len s červenými silonkami. /…/ Karel Dobrý stavil na svoj deklamačný talent a dramatickú recitáciu, ktorá v kontraste k jeho ohavne gýčovému výzoru vyznela skutočne komicky.
Tatiana Brederová, O divadle.cz 9.5.2013.
Nedílnou součástí inscenace je postava puritánského kazatele (Karel Dobrý) jako kontrapunkt ke světu poezie a vášně. Kazatel dštící pekelné plameny na divadlo, na herce, na chlípnost a nemorálnost všeho, co s divadlem souvisí. Jako odpůrce tohoto sprostého a oplzlého povolání…
Tisková zprávy k inscenaci 16.4.2013.
Karel Dobrý má masku rudého ďábla z televizní reklamy na jakýsi prostředek k posílení erekce.
Josef Herman, Divadelní noviny 2.10.2013.
Poslední představení předplatitelské skupiny Divadelní delikatesy této sezóny přinese v neděli od 19 hodin hru Kabaret Shakespeare. Ve hře, jejíž autorkou je Lucie Trmíková, hrají důležitou roli zhudebněné Shakespearovy sonety, úryvky z Knihy Job a žalmy. Na hudebním partu pracuje Emil Viklický. V režii Jana Nebeského se hereckých a pěveckých partů zhostí David Prachař, Karel Dobrý, Lucie Trmíková a Miloslav König. V trutnovském představení bude hrát i Emil Viklický, který v představeních jinde vystupovat nebude.
-njt-, Krkonošský deník 26.4.2013.
Scénář na motivy Shakespearových sonetů napsala Lucie Trmíková, která také v inscenaci spolu s Davidem Prachařem, Miloslavem Königem a Karlem Dobrým vystupuje. /…/ A vše refrénovitě prokládají připomínky dobových puritánských útoků proti divadlu jakožto instituci nemorální, zvrhlé a bezbožné – pronášené postavou pojmenovanou Kazatel. /…/ Představení začne téměř muzikálově efektním nástupem Kazatele. Karel Dobrý má koturny, dlouhý černý hábit s kápí, která mu zakrývá obličej, stojí ve světelném pruhu a deklamuje monolog, který začíná slovy: „Beru na sebe úkol vyhnat vás z divadel! Prohlédl jsem všechny zlořády, které se tu dějí, a shledal jsem, že divadlo je rejdištěm Satanovým, semeništěm hříchu a sakristií Ďáblovou.“ /…/ Cosi podobného jako o Černé dámě dost překvapivě platí i o postavě puritánského Kazatele. Ten se totiž hned ve svém druhém výstupu odhalí jako ďábel, a to s plnou názorností: Karel Dobrý má rudě nabarvenou tvář a hruď, mohutné rohy a dlouhý pekelný ocas. Vizuálně je to neobyčejně efektní, tak trochu se ale zdá, že si inscenátoři s touhle proměnou nevědí rady. Ďábelský Kazatel dost dobře nemůže být moralizujícím protivníkem divadla, není však ani ničím jiným – nebo to přinejmenším nelze z představení odečíst. Zazní sice repliky jako „Někdy Ďábel vstupuje přímo do herců a působí skrze ně“ (což v daném kontextu rozhodně smysl nepostrádá), nezdá se ale, že by s tímto motivem inscenátoři nějak soustavněji pracovali – ani to, že by kvůli tomu bylo nutné držet tuhle postavu na scéně po celé představení. Skončí to tím, že Kazatel až příliš často postává nebo posedává na kraji jeviště a jeho občasné výpady proti divadlu víceméně prošumí. Stejně jako Lucie Trmíková se Karel Dobrý uplatňuje především v písních, v činoherních pasážích příliš využit není a plní v nich spíše funkci jakéhosi ďábelsky okrasného prvku.
Vladimír Mikulka, Svět a divadlo 3/2013.
Dalším místem, kde lze shlédnout projekty, pohybující se na pomezí, činohry, pohybové a výtvarného divadla, je NOD Roxy. Pravidelně tu režíruje Jan Nebeský, který letos společně s Davidem Prachařem, Lucií Trmíkovou, Miloslavem Königem a Karlem Dobrým představil originální verzi Shakespearových sonetů pod názvem Kabaret Shakespeare.
Jana Soprová, Scena.cz 6.1.2014.
V originální a kontroverzní interpretaci Shakespearových sonetů postavu Kazatele ztvárňuje charismatický Karel Dobrý, který byl za rok 2013 oceněn za mužský herecký výkon v Cenách Alfréda Radoka, a nominován je i v Cenách Thálie.
-DePe-, Scena.cz 10.3.2014.